Otázky ke zkoušce

9. Národně-socialistický tábor před první světovou válkou

- v poslední třetině 19. století se v rámci R-U, v Čechách a na Moravě etablovalo pět hlavních táborů: 1. politický katolicismus, 2. sociální demokracie 3. agrárníci 4. mladočeši a staročeši ( národně liberální tábor) a 5. národní socialisté

- v dubnu 1898 byla společně pro Čechy, Moravu, Slezsko a Horní a Dolní Rakousy založena Národně sociální strana

- strana nacionalisticky orientovaných dělníků vznikla v přímé reakci na internacionalistické tzv. antistátoprávní ohrazení sociálně demokratických poslanců z roku 1897

- nejvýraznější postavou strany byl Václav Klofáč

- postavení Národně sociální strany na Moravě bylo ve srovnání s Čechami slabší

10. Geneze volebního práva před první světovou válkou

- v březnu 1848 vznikla oktrojovaná březnová Ústava, v níž byly zakomponovány volby ústní formou

- v roce 1872 bylo novinkou princip přímé volby

- 1873 – zákon o volbách z nouze – vláda mohla vyhlásit přímé volby v každém

jednotlivém případě, kdy poslanec nevykonával svou fci (týkalo se českých poslanců, kteří vyjadřovali svoji nespokojenost tím, že odmítali vykonávat svoji práci)

- 1873 (zákonu se říkalo dubnová ústava) byla zavedena ve 3 prvních kuriích

(velkostatkářské, městské obce, obchodní a živnostenské komory) přímá volba

- 4. kurie – venkovské obce, volba nepřímo, ale ne již skrze zemské sněmy, ale

kolegia volitelů, netajné

- nejsilnější kurie ve smyslu voličů na jednoho poslance – obchodní a

živnostenské komory, velkostatk., městské obce a venkovské

- jednomandátové obvody, relativní většina

- 1893 se rozhořel boj o všeobecné volební právo

- začali s ním mladočeši

- sociální demokracie iniciovala řadu demonstrací

- téhož roku ministerský předseda hrabě Eduard Taaffe předkládá volební reformu, ale spíše účelový charakter (posílení moci)

- 1896 Badeniho volební reforma

- zavedena 5. všeobecná kurie, snížen census 3.a 4.kurii (4zlaté), počet voličů se ztrojnásobil

- volební právo avšak stále nebylo rovné

- roku 1905 se František I. znovu vrátil k myšlence všeobecného rovného hlasovacího práva (chtěl zlomit odpor Uherského sněmu), paralelně masové demonstrace sociální demokracie

- téhož roku generální stávka za vol. právo

- 1907 – Beckova reforma – všeobecné, rovné, přímé, tajné volební právo pro muže nad 24 let, skládala se ze 4 oddělených zákonů

- „říšském zastupitelstvu“ – 516 mandátu, aktivní/pasivní – 24/30let

- o panské sněmovně – 150-170 členů (aby převaha nad šlechtou)

- o volbě poslanců – volební geometrie, volební způsobilost, osoby z voleb vyloučené

- ochrana volební a shromažďovací svobody

- dvoukolový systém absolutní většiny (ale stále nerovnost)

- stále obstrukce, takže moc monarchy a vlády větší, než ukládal zákon