Otázky ke zkoušce

NS 1920-1939 podle ústavy 1920

• Nový parlament již neměl být rozšiřován kooptacemi, ale řádnou volbou

• Diskuze ohledně jednokomorového NS nebo dvoukomorového – pro jednokomorový svědčil fakt, že vůle lidu by měla být jednotná a nedílná (lid je jediným zdrojem státní moci)

• Obě komory stejně důležité a na sobě nezávislé

• Aby však nebyly komory shodné – diferenciace aktivního a pasivního volebního práva + jiná pravidla jejich obnovování

• Senát především ve fci kontrolní – dohlížel na poctivost práce PS a měl zakročit, kdyby PS selhala = záruka stability

• Vznikem NS zanikly veškeré zákonodárné a správní pravomoci zemských sněmů

• PS: 300 členů, volena dle poměrného zastoupení, volič nad 21 let, volen od 30 let, volební období 6 let

• S: 150 členů dle poměrného zastoupení, volič nad 26 let, volen od 45 let, volební období 8 let

• (změna volebního zákona, vojáci a četníci neměli právo volit)

• O platnosti voleb do S a PS rozhoduje volební soud

• členem NS nemohl být občan zastávající veřejné fce

• neslučitelnost funkce (inkompatibilita)

• řádná zasedání komor se konala na svolání prezidenta vždy v březnu a říjnu (mimořádná zasedání do 14 dnů po žádosti nadpoloviční většiny sněmovny)

• usnášeníschopnost v přítomnosti min. 1/3 členů komory

• k usnesení nutná nadpoloviční většina přítomných poslanců NEBO senátorů

• k vyhlášení války nebo změny ústavní listiny nutná 3/5 většina všech poslanců a současně všech senátorů

• Obžaloba prezidenta nebo předsedy vlády: 2/3 většina v obou komorách

• zasedání komor jsou veřejná

• Vztah zákonodárné a výkonné moci komplikuje existence tzv. Pětky - orgán vůdců hl. stran, nezakotvený v ústavě (Bechyně, Rašín, Stříbrný, Šrámek, Švehla), jednomyslnost & kompromis, předobraz Národní fronty, obcházení ústavní instituce

• obě sněmovny (+ vláda) mohou podat návrh zákona

• zákony o rozpočtu a branné moci musí být nejprve předloženy PS

• k přijetí ústavního zákona nutný souhlas obou komor, za určitých okolností může PS přijmout zákon i proti vůli Senátu

• S se musí o zákonu schváleném PS usnést do 6 neděl, PS o senátem schváleném zákonu do 3 měsíců

• Jednací řády komor – JUDr. J. Haasz – pro obě komory v podstatě shodné

  • Povinně jsou zřízeny výbory rozpočtový a iniciativní, po návrhu min. 21 poslanců nebo vlády i další

  • Předseda řídí schůze, dbá na pořádek během nich, zastupuje komoru navenek a podepisuje dokumenty komorou vydané

  • Za urážku nebo maření jednání může dostat poslanec důtku, být z jednání vyloučen nebo zbaven měsíčního platu

  • Svoboda jednání zaručena

• Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podepsat min. 100 poslanců a navíc je návrh projednáván iniciativním výborem

• Interpelace = kvalifikovaný dotaz musí být podepsán min. 21 poslanci, adresát musí odpovědět do 2 měsíců nebo odpověď zdůvodněně odmítnou