Otázky ke zkoušce

Volební systém byl poměrný.

Volební období Sněmovny bylo 6 let, Senátu 8 let (kráceno).

Proběhly čtvery volby, vždy do obou komor současně, příp, těsně po sobě:

1920 – vítězství ČSDSD (25,7 %), dále ČSL (11,3 %), DSAP (11,1 %), Agrárníci (9,7 %)

1925 – vítězství Agrárníci (13,7 %), dále KSČ (13,2 %), ČSL (9,7 %), ČSDSD (8,9 %), nejvýše umístěná německá strana DSAP získala 5,8 %

1929 – vítězství Agrárníci (15 %), dále ČSDSD (13 %), ČSNS (13,4 %), KSČ (13,2 %)

nejvýše umístěná německá strana DSAP získala 6,9 %

1935 – vítězství SDP (15,18 %), dále Agrárníci (14,29 %), ČSDSD (12,55 %), KSČ (10,32 %)

Druhá republika a Protektorát:

Volby se nekonaly.

Třetí republika:

Obě komory Parlamentu byly sloučeny do jedné – Národní shromáždění. Kandidovat mohly jen strany sdružené v NF – 4 strany v Česku, 4 na Slovensku. Aktivní volební právo bylo sníženo z 21 na 18 let. Volební systém nadále poměrný, neexistence preferenčních hlasů, tedy přísně vázané kandidátní listiny.

Výsledky voleb v Čechách:

KSČ 43,25 %; ČSNS 25,2 %; ČSL 16,27 %, ČSD 14,96 %

Výsledky voleb na Moravě:

KSČ 34,46 %, ČSL 27,56 %, ČSNS 20,2 %, ČSD 16,7 %

Výsledky voleb na Slovensku:

DS 62 %, KSS 30,37 %; Strana slobody 3,73 %, Strana práce 3,11 %.

Dále byl spuštěn systém prázdných lístků, pomocí kterého lidé vyjadřovali svůj nesouhlas. Prázdných lístků bylo odevzdáno necelé jedno procento.

Po únoru 1948:

Ve volbách pouze jeden subjekt – Národní Fronta, prostředkem odporu bílé lístky – nejvíce v roce 1948 – 13 %, postupně stále méně, v 60. letech méně než 1 %.

Volby proběhly v letech 1948, 1954, 1960, 1964, 1968, 1971, 1976, 1976, 1981, 1986

Volby probíhaly v jednomandátových volebních obvodech, do každého z nich byli přiděleni kandidáti jedné politické strany -> předem známé rozdělení politických sil

19. Události roku 1920

Únorová ústava

- přijata 29.2 1920, rozváděla dále ústavu Prozatimní

- koncept vypracován J. Hoetzelem a A. Švehlou (podíleli se i F. Weyr, V. Bouček, A. Meissner)

- promítly se v ní fikce jednoho československého národa, přirozenoprávní teorie a klasická teorie dělby moci

- právní zdroje a předlohy tvořily: prozatímní ústava (a její novela), dohoda ze Saint Germain o ochraně menšin a v určitých mementech prosincová ústava (1867), francouzská ústava Třetí republiky (1875), ústava výmarské republiky a americká ústava (preambule)

- do roku 1938 se ústava měnila či doplňovala jen výjimečně – návrhy na její změnu podány pouze dva, jejich autorem předseda HSLS Andrej Hlinka a měly vést k samosprávě Slovenska

- k zásahům do ústavního pořádku patří právní úpravy spadající do období tzv. silné demokracie, vyvolané ve 30. letech komplikující se zahraničně-politickou situací a jejím odrazem ve vnitropolitických poměrech