Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázky ke zkoušce

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.18 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

o Kritizovala zábory půdu ŘK církve pro rolníky, čímž přihrála voliče agrárníkům, kteří to podporovali

 Kultura

 Cyrilometodějský duch

 Prohloubení náboženské výchovy

 Zřízení katolických škol pro katolíky

 Povinná výuka náboženství na všech školách

o Částečně prosadili – povinné, ale rodiče z toho mohli děti odhlásit

 Rodina

Hlinkova slovenská ludová strana

o Vznik 1906, obnovena c roce 1918 – název HSLS přijat v roce 1925

o Představitelé: A. Hlinka, Josef Tiso, V. Tuka

o Program

 Chtěla autonomii Slovenska (odvolání se na Pittsburskou dohodu)

 Katolické školství

 Výhradní využívání slovenštiny na Slovensku

o 1920 – společná kandidátka s ČSL

 1921 – HSLS opustila koalici

 Návrat do vlády až v roce 1927

o V roce 1929 se jedna frakce odtrhla – vznik: Jurigovy slovenské strany ludové

o Později byla vedoucí politickou silou Slovenského státu

25. Národně-socialistický v období První republiky

Československá strana národně socialistická (ČSNS)

- vznik 1897 jako strana dělnická

- od září 1926 jako ČSNS

- hlavní představitelé: Stříbrný, Beneš, Plamínková

-postupné rozštěpení uvnitř strany -> 1924 anarchistická skupina kolem Vrbenského se přejmenuje na Nezávislá strana dělnická v Československu, ale o rok později splynula s KSČ

- program: důraz na revoluční cíle, ide hospodářského státu, snaha o decentralizaci ve výrobě, odluka církve od státu

Národní liga

- po roku 1927 po vyloučení J. Stříbrného z ČSNS jako Slovanská strana národně socialistická, pak přejmenování na radikální stranu, 1930 vystupují pod názvem Národní liga

- 1935 se přidali do Národního sjednocení, z něhož 1937 vystupují

- hlavní představitel Stříbrný

26. Český meziválečný fašismus

- po vzniku samostatného Československa tři politické proudy → republikánský, nacionální a komunistický

  • nacionální proud:

    • opoziční proud krajní pravice

    • národnostní strany bez vzájemné spolupráce a tolerance

    • vypjatý nacionalismus

      - 1923 vzrůst nacionalistického hnutí → v Čechách Národně demokratická strana, na Slovensku Hlinkova ludová strana

      - z českých fašistických skupin * r. 1925 Národní obec fašistická (Rudolf Gajda)

      - v německé oblasti DNSAP (součást Hitlerova nacistického hnutí v Německu)

      - 1923 Zákon na ochranu republiky → zásah vlády proti pravicovým i levicovým nedemokratickým silám

      - 1929 hospodářská krize → vyhrocení národnostních problémů

  • čeští fašisté na okraji politické scény; k fašismu se hlásící seskupení byla přítomna, ale nestala se dominujícími aktéry režimu, nýbrž spíše subjekty na periferii

    • nové vládnoucí elity sice přebíraly některé prvky a rétoriku těchto pol. proudů, ale z fašismu přímo personálně ani programově nevyrůstaly

      - 1935 Národní sjednocení → Národní demokraté + fašistické skupiny (Kramář, Stříbrný)

Témata, do kterých materiál patří