Otázky ke zkoušce

II. republika

30.9. 1938 – březen 1939

Charakteristické: - ztráta území (Sudet, Podkarpatské Rusi, Moravské části Ostravy); - opuštění prvorepublikových tradic; zahájení vnitropolitické transformace -> budování systému tzv. autoritativní demokracie

příznaky: vyčerpání dosavadního modelu demokracie; absence smíru; vytrácení se ochranných článků mezi státem a jednotlivcem; omezení politických a částečně i občanských svobod ve prospěch stavovského korporativismu

15.3. 1939 - protektorát

Omezená pluralita po 1945

32, Druhorepubliková éra: ústavní proměny

- Mnichovská dohoda – vnucené přijetí – porušení nejen platných mezinárodních smluv, ale i obecných zásad a pravidel

- dle ústavy 1920 mělo změnu hranic potvrdit Národní shromáždění, a to přijetím ústavního zákona

- absence ratifikace parlamentem tak umožňuje konstrukci de iure neexistenci Druhé republiky a zpochybnění jejich ústavně-právních aktů

- postupná paralyzace standardního ústavního pořádku – ústavní akty reprezentovaly spíše faktický stav, než přirozený ústavní život

- listopad 1938 – přijetí ústavního zákona o autonomii Slovenské krajiny a ústavního zákona o autonomii Podkarpatské Rusi

- těmito zákony potvrzen vznik Republiky Česko-Slovenské (RČS)

- skutečný zlom – schválení ústavního zákona o zmocnění ke změnám ústavní litiny a ústavních zákonů RČS a o mimořádné moci nařizovací (15. 12. 1938)

- vláda má právo nahrazovat po dva roky zákony vládními nařízeními a prezident zmocněn vydávat dekrety s mocí ústavní (na jednomyslný návrh vlády)

- ústavně problematický i konec Druhé republiky – podpisy prezidenta E. Háchy a ministra zahraničních věcí F. Chvalkovského jako potvrzení okupace českých zemí nacistickým Německem – znemožnění státní moci a zpochybnění kontinuity československého právního řádu

- Druhá republika také změny z hlediska kodexu základních lidských práv a svobod – autoritativní režim částečně suspendoval některá občanská práva a svobody (pobytové, projevu, spolčovací, tisku apod.)

- Komplikace pro některé menšiny (židé, uprchlíci ze zabraných Sudet, některé osoby spojené s První republikou)

- Snaha kontrolovat média, počínající cenzura (nepostihovala celou informační sféru)

- Omezování některých živnostenských oprávnění

- Existence kárných pracovních táborů – primární úkol zlepšení ekonomické situace

- Oblast dodržování ústavy a globálního konceptu lidských práv a svobod tak v období Druhé republiky představovala tu ze sfér, jichž se odklon od demokracie dotkl nejrychleji.

33. Druhorepubliková éra: stranicko-politické proměny

Politický systém Druhé republiky

3. 1. Klasifikace politického systému

- Druhá československá republika (RČS): Mnichovský konference 30. 9. 1938 – polovina března 1939 → ztráta suverenity projevená: samostatný Slovenský stát (14. 3. 1939); obsazení zbytku území RČS hitlerovským Německem (15. 3. 1939) a zřízení Protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939)