Otázky ke zkoušce

- v tomto období došlo v našich zemích k okleštění území českých zemí a Slovenska, nucenému vystěhování obyvatelstva z pohraničí a narušení ekonomického potenciálu země → následky Mnichovské dohody a jednání s Polskem a Maďarskem (1. 10. do konce listopadu 1938)

- proběhly tyto územní změny: ztráta tzv. Sudet ve prospěch Německa; pohraniční území na jihu Slovenska a na Podkarpatské Rusi (ve prospěch Maďarska tzv. Vídeňská arbitráž 2. 11. 1938 a Moravské Ostravy, části Oravy, Spíše, Kysuce a Šarice (ve prospěch Polska)

- v tomto období došlo k postupnému opuštění prvorepublikových demokratických tradic (díky krátkosti je těžko určitelný režim tohoto období); došlo k zahájení vnitropolitické transformace; výrazným znakem DR je proces postupného opouštění některých standardů demokracie

- nespokojenost s politickým systémem PR vedla ke snaze vytvoření nového politického uspořádání, které mělo být naprosto odlišné od toho původního – systém tzv. autoritativní demokracie (neměl obsahovat věci jako přílišnou roli politických stran a příliš liberální charakter ekonomiky)

- omezení politických a částečně i občanských svobod ve prospěch stavovského korporativismu – absence smíru mezi jednotlivými vrstvami společnosti a vytrácení se ochranných článků mezi státem a jednotlivcem

- opuštění demokratických principů a napodobování některých evropských režimů neznamenalo totalitarizaci celé společnosti, tedy její otevřenou fašizaci, či dokonce nacifikaci; nedošlo k úplnému naplnění hodnot totalitarismu jako jsou likvidace soukromého vlastnictví, úplná státní ingerence v ekonomice; některé chybí úplně – systém fyzického a psychického teroru prostřednictvím tajné policie, vůdcovský princip, oficiální vševysvětlující ideologie – ale pouze cenzura a směřování k systému jedné strany → druhou republiku můžeme označit za zamýšlený úvod do protektorátu;

- nejpřesnější označení DP asi bude autoritativní režim – přesněji postdemokratický mobilizační autoritativní režim (postdemokratický – reakce na selhání demokracie)

- tendence k budování nových ideových pilířů: národní pospolitost, sociální spravedlnost ve stavovském řádě a mravnost a výchova v národním katolickém duchu

- změny nejen ve politické správě, ale i ve společnosti (média, veřejnost) – značně podezřívavý postoj k menšinám (židovské, německé, maďarské)

- pouze tendence k některých autoritativním režimům, ale ne definitivní:

a) seskupení hlásící se k fašismu byla přítomná, ale nestala se dominujícími aktéry (spíše subjekty na periférii) – vládnoucí elity si sice brali některé prvky a rétoriku z těchto pol. proudů, ale z fašismu personálně ani programově nevyrůstaly

b) nejednalo se o reakci středního stavu, ale reprezentaci širokého koncensu – mnoho nespokojených společenských vrstev (doufali v sociální vzestup)