Otázky ke zkoušce

30. Události roku 1935

Parlamentní volby květen 1935

• Poslední prvorepublikové

• Manší účast kand. Subjektů (16stran do PS, 15 do Senátu(bez mand. 2, resp. 3)) způsob první vlnou koal. Dohod (již před volbami). Tyto sbližovací pokusy již odráželi atmosféru komplikujících se vztahů s německou menšinou

• Mimořádná voleb. Účast (92,8%)

• Občanské strany (64,31%)

• Strany se socialistickou a komunistickou orientací (35,69%)

• Vítězství Sdp = nejpřekvapivější výsledek všech prvorepublikových parlamentních voleb  potvrzení rostoucí kompaktnosti voličstva hlásícího se k německé národnosti.

• Výsledky voleb: květen 1935

Vlády 1935:

Odstoupení T.G.M. + prezidentská volba:

• 14.12.1935 - odstoupil

• V abdikačním dopise doporučil za nástupce Ed. Beneše – proti tomu však agrární strana:

  • Navrhla protikandidáta Bohumila Němce. Pokus o sestavení širší volební platformy z nesocialistických stran (Tzv. Prosincový blok).  předobraz pomnichovského tábora kritizujícího linii 1. republiky. – zatím však nekonzistentní

  • Nejprve odmítla jít proti Benešovi(/resp. Masarykovi) HSĽS

  • Po podpoře Benešovi kandidatury z Vatikánu i ČSL

  • Významnou roli hrála strategie KSČ – linie jednotné lidové fronty komitenty (sjednocení všan antifašistických sil)  v případě československa = podpora Beneše

• Prezidentská volba (18.12.1935)

  • Odevzdáno 440 platných hlasů

    • 340 – Beneš

    • 76 – prázdné

    • 24 – B. Němec – přesto že i agrární strana nakonec od jeho přímé kandidatury upustila

  • Volba odhalila širší souvislosti ve fungování pol. mechanismů 1. republiky

    • Silná německá menšina nutila české programově nepropojené strany ke spolupráci mezi sebou. Vznikl velký, ideologicky nesourodý (komunisté, lidovci, slovensti ludaci, …) tábor tzv. Státotvorných sil.

    • Tyto strany společně proklamovaly obavu o další osud československé demokracie atd. (proto chránili Hrad atd.)

  • Chování agrárníků při prez. volbě lze vnímat 2 způsoby:

    • Krok k ohrožení demokracie v ČSR

    • Snaha o upozornění na stále se menšící sociálně – politickou bázi tzv. antifašistických sil + upozornění na fakt, že do státotvorného tábora jsou přibráni i nedemokratické strany (KSČ)

31. Tzv. krize čs. demokracie

Pro zarámcování do širšího, evropského kontextu, je podstatné nastínění politické situace mimo Československo. Od počátku dvacátých let v Itálii narůstá vliv fašistické strany - Partito Nazionale Fascista a Benita Mussoliniho. Od 1933 v Německu, resp. 1934 se vlády ujímá Adolf Hitler. Tím se prosazuje spíše autoritativní a následně i totalitně orientované režimy, které operují na bázi národa (nacionalismus), třída (socialismus), stav (fašismus) či rasa (nacionální socialismus).

Co se týče tragédie prvního československého státu, tak Jan Patočka upozorňoval na tragédii nedomyšleného demokratismu u nás doma, izolovanosti naší demokracie ve střední Evropě a otevřené krize demokracie v západním světě. (str. 46)