Otázky ke zkoušce

- krize demokracie ve druhé pol. 30. let (v evropském kontextu)

- mýtus o Československu jako posledním ostrůvku demokracie ve střední Evropě

- 30. léta v Evropě přinášejí řadu politických a zahraničně pol. událostí

- nástup ekonomické krize 1929 – světová krize, zapříčinila rozčarování a deziluzi o funkčnosti ek. systému (liberálních zásad)

- liberální kapitalistický řád musí být nahrazen řádem jiného typu (i politického)

- tři odpovědi, jaký by ten řád měl být:

1. řád perspektivně totalitárního typu;

- je potřeba přistoupit k totální rekonstrukci pol. systému – musí mít i ekonom. základnu ;

- pro mluví i úspěch revoluce v Rusku;

- sílí radikálně levicový tábor v celé Evropě → i zbytek Evropy musí projít tím, čím prošlo Rusko;

- revolucí (extrémní funkčnost ruského systému x nefunkčnost toho evropského) podtypem je i nacionálně socialistický / fašistický řád

2) totalitaristický → zrod totalitních režimů v Evropě,

3) autoritativní řád/režim

- nedemokratické režimy jsou různého typu (Linz) → ne všechny jsou totalitaristické

odpověď regresivní → nedělejme si iluze o tom, že liberálně demokratické uspoř. je funkční odpovědí na současnost (způsobili krizi apod.).

- Vraťme se zpátky ke konzervativním tradičním hodnotám, modelům, institucím, jejichž legitimita byla zpochybněna, ale stále se některým společnostem jeví legitimní

→ odpověď vracející se zpátky, retranzice

např. Španělsko (zplodí občanskou válku), Polsko, Maďarsko → návraty do národních minulostí → větší pestrost celé kategorie autoritativních režimů

československá odpověď

Československo obklopeno autoritativními a totalitními režimy

výjimečný kontext → výjimečné řešení

demokratická shoda a demokratické minimum → spojeno s tím, že se k tomu přihlásily všechny české strany, což vyvolalo snadnost podlehnutí kom. režimu po r. 1945 resp. 1948

V Československu byla situace ve srovnání s Evropou nejprve poměrně klidná. Ke zvratu dochází pod tíhou zahraničně-politického kontextu, kdy stoupá přívětivost k extremističtějším/vyhraněnějším politickým stranám.

- Za rozhodující je možné vnímat volby roku 1935, kdy se na prvním místě s 15,18% odevzdaných hlasů umístila Henleinova SdP – Sudetendeutsche Partei

- Také Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS) zaznamenala přírůstek hlasů.

Dalším aspektem jsou prezidentské volby 18.12. 1935, kdy došlo k zapojení hlasů KS, které pomohly Eduardovi Benešovi ke zvolení. (vytvoření Prosincového bloku za participace pravicových stran, které byly proti zvolení Beneše. Jejich kandidát B. Němec)

30. 9. 1938 Mnichovská dohoda - vrcholící krize koncem 30. let nejprve okleštěním republiky důsledky mnichovské dohody a akty s ní souvisejícími na podzim 1938 a půl roku poté, v březnu 1939, destrukcí státu agresivní politikou sousedního Německa.