Otázky ke zkoušce

28. Německá otázka v období První republiky

- za zcela specifickou je pak nutno označit otázku pohraničního území tzv. SUDET – obydleno ve většině obyvatelstvem německé národnosti; v prvních měsících pokusy vybudování sítě německých provincií, které žádaly autonomii nebo rovnou připojení k Německu nebo Rakousku; i přesto, že došlo ve 20. letech ke stabilizaci vztahů, neznamenalo to definitní zisk loajality místního německého obyvatelstva → od 30. let se nárok Německa na začlenění tamního obyvatelstva německé národnosti do Říše stal klíčovým zahraničním problémem PR;

Německé strany v Československu za první republiky

• Bylo navrhováno vytvoření společné organizace českých Němců, což zpočátku odmítali jejich sociální demokraté→ 13. – 14. 5. 1920 Německý parlamentní svaz – R. Lodgman - německé občanské strany, ne sociální demokracie (chtěla se spojit s českou sociální demokracií, ale národnostní rozpory nešly překonat), nakonec i Německá národně socialistická strana dělnická (DNSAP); 19. 11. Navrhoval Lodgman, aby byl svaz rozpuštěn a nahrazen radou předsedů pěti stran, které sdružoval – nechváleno → NDP a poté DNSAP opustili svaz, které se tak fakticky rozpadl; 1923 říjen – němečtí agrárníci, křesťanskosociální strana lidová a demokratická strana svobodomyslná → Německá pracovní pospolitost (Deuche Arbeitetgemeinschaft) – předseda agrárník Křepek – hlavní cil vypomoci autonomii českých Němců na parlamentní půdě – únor 1926 opět nový Německý parlamentní svaz – agrárníci, sociální demokraté a na pár měsíců i DNSAP; říjen 1926 velký úspěch aktivismu – zástupci těchto stran se vstoupily do vlády! – 1929 nahradili křesťanské socialisty němečtí sociální demokraté, němečtí zástupci byli ve vládě až do jara 1938 → situace se změnila vítězstvím Henleinovy strany ve volbách 1935; obdobou národní demokracie byla Německá strana národní – s oporou ve městech, průmyslu a programem sebeurčení, nejvlivnější na počátku státu (stejně jako česká národní strana), vůdcem R. Lodgrman von Auen, po neúspěchu ve volbách 1925 odešel z politiky → notář H. Brunar; jejich hlavním tiskem byl v Praze vycházející od rou 1924 Deutche Tageszeitung (názorově podobné Reichenberger Zeitung); další stranou byla Německá demokratická strana svobodomyslná pro městskou inteligenci – vlivní pražští Němci a němečtí Židé – chtěli pro Němce autonomii – vůdci byli univerzitní profesoři B. Kafka a L. Spiegel, sympatizovali s Masarykem, vliv strany kolem 20. let zanikl; názory se snažili prosazovat přes Prager Tagblatt, Bohemii; dále Němečtí agrárníci – J. Selinger, po jeho smrti v říjnu 1920 L. Czech – měli početní odbory, ženské, mládežnické a tělovýchovné organizace, hlavními deníky byly Social- Demokrat, Freiheit a Volksfreund; dále Německá národně socialistická dělnická strana (DNSAP) – okruh hitlerovců, 1920 kandidovala společně s německou stranou národní, později spolupracovala s aktivistickými stranami, hlavním činitelem byl Ing. R. Jung (1933 uprchl do Německa, kde se stal poslancem Reichstagu, zastával vysoké státní funkce), předák dělnického křídla H. Knirsch, noviny Der Tag; dalším významným činitelem, který žil od roku 1933 v exilu v Německu, byl H. Krebs, po druhé světové válce u nás popravený; Německá křesťanskosociální strana lidová – listopad 1919- členové často z řad aristokracie – šéfredaktor Volkszeitung – senátor E. Ledebour-Wicheln nebo profesor a pozdější ministr R. Mayr-Harting; předsedou byl nejprve senátor a redaktor J. Böhr, hlavními deníky byly v Litoměřicích a Brně vycházející Tagespost, od roku 1925 v Praze vydávaný Deutche Presse; Německá strana živnostenská – mlynář A. Stenzl – nezaznamenala velký úspěch;