Otázky ke zkoušce

- druhým výrazným prvkem byla sociální demokracie – naděje do fúze s národními socialisty a do vzniku tzv. Strany práce – obrana republiky, demokracie a sociálních vymožeností; problém ve spojení mezi SD a NS byl v osobních antipatiích – nakonec NS odmítly, a tak 11. 11. 12. 1938 vznikla NÁRODNÍ STRANA PRÁCE (Původně měla být Národní strana pracujícího lidu – nepřijat) – za týden oficiálně zrušena ČSDSD;

- Varianta existence dvou velkých politických stran (vládní a opoziční se ukázala být pro autoritativní politický systém nejvíce vyhovující (ale na začátku 1939 kritika, které odrážela postupné omezování svobody v republice a NSP byla nutná prokazovat potřebnost systému dvou stran – byla označována jako potencionální zdroj nebezpečí – snaha zrušit NSP jako zbytečnou druhou stranu se do března 1939 nerealizovala

B2) Model tří politických stran

- neúspěšná teze – propagátorem národní socialisté (ČSNS) a lidovci (ČSL)

- ČSNS původně preferovala systém tří bloků (soc. levice, středu a konz. pravice), ale nakonec opustila variantu fúze s ČSDSD a řešila, zda si zachovat samostatnost nebo vstoupit do vládní strany (SNJ) → dva proudy: Eduard Beneš vs. Otakar Klapka (vzájemné antipatie) a poté spor Petr Zenkl vs. Otakar Klapka – Zenkl (předseda NS zůstal loajální vůči prezidentovi EB, který navrhoval vytvoření bloku s lidovci, živnostníky a skupinou Ladislava Rašína, naopak Klapka se orientoval na agrární kruhy, čímž si zajistil přízeň Klofáče – v té době už dlouhodobě nemocného); vybudovali tzv. Hnutí spolupráce a národní obrody (čtyřčlenný výbor: Otakar Klapka, František Langr, Jaroslav Šalda a Petr Zenkl) – 12. 11. 1938 ale rozhodli o vstupu strany do SNJ (oficiálně 22. 11. na schůzi) – někteří, ale chtěli vstoupit raději do NSP (Kozák, Patejdl, Richter, Stránký, Moudrý) → 21 PS do SNJ, 4 NSP, 3 vytvořili nezávislý klub a J. Stránský rezignoval na svůj mandát (Spor Zenkl vs. Klapk měl svou dohru: Zenkl v květnu 1938 vyhrál volby a stal se pražským primátorem- 88% hlasů, ale v březnu 39 se Klapkovi podařilo jej sesadit a obsadit jeho post – nakonec v procesu s protektorátním premiérem Aloisem Eliášem byl odsouzen k trestu smrti, Zenkl byl sice poslán do koncentračního tábora, ale válku přežil);

- Čsl. strana lidová dlouho potřebu reformy ignorovala, ale i uvnitř této strany se začalo projevovat názorové štěpení – Český vs. Moravskoslezský proud → vyvrcholení sporů – 16. 11. 1938 vydal Bohumil Staška (předseda české sekce) zveřejnil článek – pro jednou stranu v čele s vůdci dosavadních koaliční strany, B. Stašek oponent J. Šrámka – personální konflikt přerostl v stranický spor (Stašek sympatizoval s italským stavovským modelem – profašistická idea se částečně uchytla např. v jejich tělovýchovní organizaci Orel, naopak předseda Šrámek vystupoval proti propojování politické katolicismu s fašistickou sociální teorií, jejíž stavovský řád považoval za odporující demokracii) – 17. listopadu 1938 zastavena v Čechách činnost strany a členové byli vyzváni ke vstupu do Strany národní jednoty – velká kritika ze stran členů, ale nakonec celostranicky potvrzeno - sloučení ovšem nebylo bezvýhradné, hlavně na Moravě byla v místních katolických spolcích a sdruženích zachována nepolitický kulturní a především náboženská a charitativní činnost (Šrámek i přesto, že tomu moc nevěřil, tak se nechal jmenovat místopředsedou SNJ, ve funkci příliš nevystupoval, brzy odešel do ústraní a nakonec do exilu; Stašek se stal předsedou kulturní sekce SNJ, ale v září 1939 zatčen a do konce války byl v koncentračním táboře Dachau);