Otázky ke zkoušce

- možnost manipulovat s volbami -) chabrusové volby – do českého zemského sněmu – 1872

- šlo o spor mezi konzervativci (federalisté) a ústavověrci

- 2. městská a 3. venkovská kurie byla jasná, šlo o 1. velkostatkářskou

- tou se chtěli konzervativci zmocnit tím, že by odprodali část majetků členům rodiny a tak by mohli hlasovat

- opozice ale byla založena Vídeňskými bankami a tak získali převahu

- bojkot konz. pak pokračoval abstinenční politikou v českém zemském sněmu

- 1886-1890 abstinence zase od Němců

- od roku 1908 tak český zemský sněm nefunkční

- jako odpověď právě Anenské patenty – 1913 – český zemský sněm a tak i

zemský výbor zrušen a nahrazen zemskou správní komisí

- Moravské patenty – 1905 – koexistence Čechů a Němců, 4 zákony:

- Nové zemské zřízení

- Nový volební řád – zaveden pevný počet č. a n. poslanců

- Lex Parma (jazyk na úřadech dle jejich uvážení)

- Lex Perek ( školství dle národnostního klíče)

11. Pokusy o národnostní uspořádání před první světovou válkou

• především 60-70. léta 19. století, problém práva národů žijících uvnitř Rakouska na autonomii

• Rakousko prohrálo s Pruskem, Maďaři mu pomáhali, 1867 si vynutili rakousko-uherské vyrovnání (Rakousko oslabeno válkami) – Rakousko rozděleno na Předlitavsko a Zalitavsko, vznik dualismu (společná panovník, zahraniční politika, finance a armáda), Uhry získaly svůj parlament, vládu a ústavu, to vzbudilo nevoli Čechů, kteří chtěli také větší míru autonomie

• pokus Čechů o česko-rakouské vyrovnání v podobě fundamentálních článků (1871) – proti především Němci → k vyrovnání nedošlo, to vedlo k abstinenci českých poslanců na říšském sněmu, ta pokračuje až do roku 1878, kdy se do sněmu vrátili staročeši a podporovali tam pravicovou vládu, aniž by se vzdali požadavků (za to dostávali drobné ústupky – drobečková politika)

Dále bych sem zařadil i moravské vyrovnání (asi)

• od roku 1908 byl český zemský sněm nefunkční

• odpovědí na německé obstrukce byly 1913 vládní anenské patenty → konec zemského sněmu a výboru a jmenování zemské správní komise

• na Moravě bylo řešením uzavření moravského paktu (moravské vyrovnání) v listopadu 1905, pakt tvořily 4 zákony:

  • nového zemského zřízení

  • nový volební řád do zemského sněmu

  • tzv. Lex Parma – jazyková problematika, 20% menšiny měly právo na jednání ve svém jazyce

  • tzv. Lex Perek – rozdělení školních rad na německé a české na všech stupních (zemská, okresní i obecní)

  • nový volební řád zavedl pro jednotlivé kurie pevně stanovený počet českých a německých poslanců, nerozděleny jen kurie velkostatkářská a komor

  • bylo voleno 73 poslanců v českých kuriích, 40 německých, 30 velkostatkářů, 6 za komory a 2 virilisté, počet poslanců tak vzrostl na 151

  • ke změně základních zákonů bylo potřeba 2/3 při účasti 121 poslanců, tedy konsenzus napříč všemi kuriemi (česká, německá, velkostatkářská), snížen daňový cenzus v městské a venkovské kurii, přímá volba ve venkovské

  • pakt umožňoval stabilní vládnutí a dohodu, cenou byla etnická separace Čechů a Němců na Moravě, uvažované druhé moravské urovnání (1914) by to ještě prohloubilo, ale neuvedeno do praxe