Otázky ke zkoušce

Německý katolický tábor byl na rozdíl od českého od počátku v konfliktu s německými liberály, kteří nelibě nesli jejich spjatost s konzervativní šlechtou a vlažnost v národní otázce.

Německý katolický tábor neměl zdaleka tak významnou roli jako český v českém prostředí.

Sociálně-demokratický tábor si velmi dlouho zachovával autonomii vedle národních hnutí, protože se snažil tlumit národní antagonismy a zdůrazňovat antagonismy třídní. Byl zastoupen Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou (založení 1878) Od začátku století je i zde patrný příklon k národnímu vymezení. Politický vzestup strany je patrný zejména po roce 1897 díky účasti v parlamentární politice. Čeští sociální demokraté se stali po roce 1907 stranou s největším voličským potenciálem, jejich volební zisky však byly minimalizovány většinovým volebním systémem, při němž docházelo ve druhém kole k volebním proti socdem zaměřeným koalicím.

Německý socdem tábor jako jediný německý úzce spolupracoval s českým socdem táborem. Hranice mezi něm. socdem a ostatními něm. stranami byla ještě striktnější než v českých poměrech. Tato izolace vedla např. v roce 1911 přes 40% ní zisk hlasů v říšských volbách k dosažení jen 16 % mandátů.

Agrární tábor byl v každé zemi reprezentován jen jednou stranou (Čechy 1899, Morava 1904, Slezsko 1912). Tyto zemské strany však byly zastřešeny společným výkonným výborem.

Agrárníci se vymezovali zejména proti městským stranám a politickému katolicismu a profitovali z klíčového významu venkova pro českou politiku. Po volbách 1907 byli z českých stran nejvíce zastoupeni v říšské radě.

Německý agrární tábor a strana (Deutsche Agrarpartei) byl vzhledem k odlišné sociální struktuře něm. společnosti mnohem slabší než český.

Národně-sociální tábor kladl důraz na prosazování sociálních zájmů zejména nižších městských vrstev, ale opíral se o akcentovaný nacionalismus (Čechy 1897, Morava 1898, Slezsko 1911). Tábor se vymezoval proti socdem a mladočechům. Zastupovala ho především Národně sociální strana (1898). Německý nársoc. se profiloval v Deutsche Arbeiterpartei a její organizace patřily k významným v celorakouském měřítku, členská základna se však stále více odcizovala ostatním německým stranám, zejména německým pokrokářům.

5. Socialistický tábor před první světovou válkou + 6. Liberálně-nacionalistický tábor před první světovou válkou

• Česká politika nejdříve zastoupená jen v Národní straně

• Postupné rozdělení do tří táborů – Křesťansko-konzervativní; socialistický; liberálně-nacionalistický

• Socialistický

  • Československá sociálně demokratická strana dělnická

    • 1878 - založena

    • 1880 – brněnská konference, na které dochází k urovnání základních neshod

    • 1881 – dochází k odtržení anarchistického křídla

    • 1910 – dochází k dalším neshodám, hlavně v národnostní otázce