Otázky ke zkoušce

13. Masarykova koncepce československého státu

- Abychom mohli vytvořit vlastní stát, musíme veškeré jeho aspekty stavět jako protichůdné k základním principům R-U; proto musíme z historického hlediska podtrhnout všechny fáze, kde č. národ vystoupil proti útlaku (klasický příklad: husitství)

- Duchovním symbolem bude Hus, či J. A. Komenský

- Odmítá monarchii (legitimita odvozující se od Boha zde nemá místo), Československý stát musí být republika, TGM požaduje autoritu, která svou moc bude odvozovat od lidu → myšlenku českého národa a jeho státoprávního nároku totiž po celou dobu nesl lid a jen díky němu tyto myšlenky přežily = český národ je plebejský (moderní program); tím, že jsme neměli stát, jsme neměli ani žádné elity, se kterými bychom se při vzniku státu nového museli vypořádávat (nebudeme muset bojovat s aristokracií ani s katolickou církví, protože tu nic takového nebude); své elity si budeme muset vytvořit s tím, že jejich legitimita vzejde zespodu

- (V reálu ale následně naráží na moravsko-český rozpor)

- → modernismus, republikánství, antikatolicismus, antimonarchismus

- Smyslem je budování etnicky definovaného, homogenního státu

- Do konceptu zahrnuje i slovenskou otázku → to co vzniká je jakýmsi malým R-U

- Slováci ani Češi neexistují → jsou jen Čechoslováci!, do projektu může díky tomu zahrnout více lidí

- Výsledkem je stát, který jsme dostali (ne vybojovali, jak tomu bývá zvykem)

- Československo vzniká na základě dohody, která je postulována ve chvíli, kdy o tom obyvatelstvo (předmět smlouvy) neví a nijak se tedy na jeho vzniku nepodílí

14. Prozatímní ústava 1918 a Únorová ústava 1920

Prozatímní Ústava (1918)

- Přijata 13. 11. 1918 jako první ústava Československé republiky

- Z Národního výboru Československého (předseda Kramář) → Revoluční národní shromáždění (předseda Tomášek) – první schůze 14. 11. 1918:

- Jednokomorový sbor, vykonával legislativní moc

- Členové – ti, co byli zvoleni ve volbách v roce 1911(aktéři se nemění) + slovenští představitelé = celkem 270

- TGM v nepřítomnosti zvolen prezidentem

- Ustaven publikánský model Čs. státu

- Habsbursko – lotrinská dynastie zbavena nároku na český trůn

- V čele vlády (volena Národním shromážděním) K. Kramář

- 1919 přijata její novela:

Rozšířila pravomoci prezidenta

- Rozšířila pravomoc prezidenta

• Právo suspensivního veta – možnost nepodepsat zákon a pak ho dát k revizi (absolutní veto pro Podkarpatskou Rus)

• Právo svolávat, odročovat, uzavírat Národní shromáždění, rozpouštět parlament, jmenovat vládu a odvolávat ministry

• Nebyl svému úřadu odpovědný, stíhán pouze pro velezradu

  Únorová ústava (1920)

  = Ústavní listina Československé republiky

  - Přijata 29. 2. 1920 (vyhlášena 6. 3. 1920)

  - Zrušila Prozatímní ústavu a v platnosti zůstala až do 9. 5. 1948

  - Preambule, 6 hlav, 9 článků, 134 paragrafů

  - Zdroje a předlohy

  - Prozatimní ústava

  - Její novela

  - Dohoda ze Saint Germen o ochraně menšin

  - V částech prosincová ústava z 1867, francouzská ústava 3. republiky 1875, ústava Výmarské republiky, preambule americké ústavy

  - Do roku 1938 doplňována a měněna jen výjimečně

  - Založena na myšlence národa československého, který má větev českou a slovenskou (kvůli tomu, že počet Němců byl v novém státě vyšší než počet Slováků; díky tomuto však Češi a Slováci získali 2/3 většinu)

  - Všeobecná ustanovení

  - Demokratická republika v čele s prezidentem; suverenita lidu; hranice lze měnit jen ústavním zákonem; Československo = jednotný stát

  - Jediné státní občanství

  - Autonomie Podkarpatské Rusi (pouze na papíře)

  - Legislativa2 komorové NS

  - Dvoukomorové NS

• Poslanecká sněmovna: 300 členů na 6 let; aktivní/pasivní volební právo 21/30 let; jen jí byla odpovědna vláda

• Senát: 150 členů na 8 let; aktivní/pasivní vol. právo 26/45 let

• V obou poměrný volební systém

  - Volební povinnost (zákaz pro vojáky a policisty)

  - Ke schválení ústavního zákona nutná 3/5 většina v obou komorách

  - Exekutiva

  - Prezident, vláda, ministerstva a nižší správní úřady