seminář č. 4

- za Stalina se reálná moc centralizovala do rukou stranické byrokracie => budování postavení neomezených vládců => kult osobnosti nespojujeme jenom se Stalinem

- systém prolézající celým stranicko-státním aparátem

IV. VÝVOJ OBČANSKÉHO A TRESTNÍHO PRÁVA

1. Občanské právo

- 22.5.1922 – Deklarace majetkových práv – základní zásady majetkových vztahů,

obnovené dědění a stanoveno, že všechny občanskoprávní spory řeší sovětský soud, omezování soukromého vlastnictví do přesného rámce

- úprava vlastnického práva; snaha likvidovat soukromé vlastnictví -> II. všeruský sjezd sovětů (1917) – zrušil soukromé vlastnictví

- soukromé vlastnictví po občanské válce (NEP)

- základ = Občanský zákoník RSFSR

• sovětské soudy nebudou rozhdovat žádné spory vzniklé před 7.11. 1917

• 4 části :

  • Obecná ustanovení

  • Věcná práva

  • Závazkové právo

  • Dědické právo

• Druhy vlastnictví: státní (jen státním mohly být: nerostné suroviny, půda, lesy, vody, železnice, vozový park), soukromé (výrobní prostředky a předměty osobní spotřeby) a družstevní

• 1922 – Dekret majetkových práv (zavedeno dědění, základy majetkových vztahů, občanskoprávní spory řeší sovětský soud)

1.1.Ukázka: Občanský zákoník – 1923

- půda je majetkem státu a nemůže být předmětem soukromého obchodu¨

- vlastnictví: státní, družstevní, soukromé

2. Trestní právo

- trestněprávní kodex 1922 – 2 části: obecná a zvláštní část (8 hlav)

- obecná část čl. 6 – materiální pojetí trestného činu

- zavedl princip analogie – čl. 10 – není-li v trestním zákoníku přímé ustanovení o

jednotlivých druzích trestných činů, soudní orgány ukládají – při zachování obecné části tohoto zákoníku – tresty nebo opatření sociální ochrany podle těch článků trestního zákoníku, které vymezují trestné činy s nimi nejshodnější co do závažnosti a co do povahy.

- určující pramen trestního práva: revoluční svědomí a revoluční právní vědomí – rozhodovaní subjektivní, nejednotné, zneužitelné

- skutkové podstaty v prvních dekretech nebyly přesně vymezeny

- trest = ochrana společenských vztahů před osobou/osobami (které/á (by) provedla/y trestný čin)

- jako prostředek trestní represe stanoven trest nebo sociální ochrana

- 1922 vychází trestněprocesní kodex – zahrnuje základní principy trestního řízení

2.1. Ukázka: Zásady trestního práva, schválené usnesením lidového komisariátu spravedlnosti 1919

- Sovětské trestní právo v RSFSR vykonávají orgány sovětského soudnictví (lidový soud a revoluční tribunál)

- druhy trestů

2.2. Ukázka: Trestní kodex – 1922

- zásady ukládání terstu, určení výměry trestu

2.3. Ukázka: Trestní kodex – 1926

Nacismus vs. komunismus (socialismus)

Nacismus: “nazývání pravice“ – stát nemá zasahovat do jednotlivce (nelze však označit za pravici, protože byly ekonomické zásahy – řízení ekonomiky; centrální plánování)