seminář č. 4

III. PRAMENY PRÁVA A VÝVOJ SSSR DO ROKU 1945

- dekrety (právní akty, kterými nejvyšší orgány sovětského státu upravovaly otázky společenského a státního zřízení) a neřízení, deklarace (otázky politicko-právního významu)

- 11.11.1917 – dekret o 8 hodinové pracovní době (zákaz noční práce žen, zákaz práce dětí do 14 let) normy uzákoňující sociální pojištění

- úprava zásad procesu: veřejnost, účast lidových přísedících, volitelnost soudců, právo obviněného na obhajobu, povinnost civilního i trestního soudu řídit se požadavkem spravedlnosti chápaným třídně -> zavedena analogie

- důležité je právo veřejné (na prvním místě je stát a jeho zájem, ne jedinec)

1. Ukázka : Dekret o soudu – listopad 1917

2. Ukázka : Dekret o rozvodu – listopad 1917

- návrh podali oba manželé => rozvod provedl matriční orgán

- návrh podal jeden z manželů a druhý nesouhlasil => rozhodoval místní soud

- zaveden jen občanský sňatek a zrušen sňatek církevní

3. Ukázka: Dekret o zrušení dědictví – 1918

- po smrti se majetek zesnulého stává majetkem státu (RSFSR)

4. Ústava 1918 – Ústava diktatury proletariátu

- první část: Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu

- Rusko = republika sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců

- utvrzení federativní formy (RSFSR)

- základní územní jednotka = místní sověty (nad nimi sjezdy sovětů)

- základní práva a svobody: subjektem ne občan ale pracující lid (předpoklad zániku

majetných vrstev)

- volební právo do sovětů nevšeobecné a nerovné

5. Válečný komunismus

- mírové období sovětského státu netrvalo dlouho -> polovina r. 1918 – zahraniční vojenská intervence -> listopad: vojenské oddíly bělogvardějců a zahraničních interventů obsadily ¾ veškerého území Ruska ----> 2.9.1918 – republika prohlášena za vojenský tábor -> všeobecná branná povinnost; „Vše pro frontu“

= opatření proti vzniklé situaci (někdy také rudý teror) -> stát provedl řadu opatření, jejichž souhrn se nazývá Válečný komunismus

- občanská válka a zahraniční intervence -> urychlení procesu nacionalizace průmyslu -> znárodnění celých průmyslových odvětví -> všechny podniky podřízeny Nejvyšší radě národního hospodářství -> glavky = hlavní výbory společné všem podnikům daného odvětví

- od října 1918 – přídělový systém

- veškerá výroba pro válku

- zavedení pracovní povinnosti

- VIII. Sjezd strany (1919) – Program komunistické strany Ruska (bolševiků) – charakterizuje politiku válečného komunismu jako politiku přímé cesty ke komunismu

- centralizace zásobování (povinnost rolníků odevzdat veškeré obilí státu, který jej přerozděloval) + leden 1919 – odvádět i všechny přebytky => klesl význam peněz