seminář č. 4

- rozhodný úder selské občině = 14.7.1910 -> zákon: veškerá půda, která byla v užívání rolníků se stávala jejich vlastnictvím

- zákon z roku 1911 – pro vstoupení z občiny není nutný souhlas orgánů občiny

- reforma posílila zemědělskou buržoazii – kulactvo

- 1882 – zřízení Zemědělské pozemkové banky (nyní: vykupovala půdu od rolníků a

prodávala ji kulakům – vesnickým sedlákům – později nepřátelům bolševiků)

3. První světová válka

- srpen 1915: vytvoření tzv. Progresivního bloku – zástupci buržoazních politických stran ve Státní dumě a Státní radě -> požadavky pro vládu nepřijatelné (rekonstrukce vlády, změny v metodách vládnutí, svobodu vyznání, legalizaci tisku -> rozpuštění čtvrté Státní dumy

- neúspěchy ve válce podlomily autoritu carismu -> krize režimu (+ negativní

působení Grigorije Rasputina – pologramotný náboženský sektář, ovlivňoval rozhodování carské rodiny)

- poruchy v hospodářském životě – nevyvinutost dopravní sítě, zastavení zahraničního

obchodu, nedostatečné zásobování potravinami…

- buržoazie usilovala o vládu vedenou liberálními politiky, autonomii Polska ->

veškeré návrhy narážely na odpor režimu

- rozsáhlé stávkové hnutí -> zhoršení životních podmínek; politické stávky přerůstaly

v pouliční demonstrace -> nutnost ukončení války kvůli hlubokému rozvratu

ekonomického a sociálního života -> vládnoucím vrstvám odňaty prostředky

sociálního manévrování

4. Únorová revoluce – 1917

- liberální buržoazie (průmyslová centra; nechtěla mír) + lidové hnutí (chtělo mír) X car (Mikuláš II.), který je donucen abdikovat (v noci z 2. na 3. 3. 1917)

- únor 1917:

– neoficiální zasedání 4. Státní dumy – vytvořili Prozatímní výbor Státní dumy, která chtěla provést řadu reforem (kroky vedoucí ke kontrole nad státním aparátem)

- vznik Petrohradského sovětu dělnických a vojenských zástupců (vrcholný orgán sovětů)

• nejdůležitější akt = Rozkaz č. 1 – ve všech vojenských útvarech se volily výkonné výbory – jejich rozhodnutím se museli podřídit i velitelé

- 1. 3.: Petrohradský sovět rozhodl o předání moci Prozatímnímu výboru Státní dumy za podmínek: vyhlášení demokracie, přiznáno svobody tisku, slova, svoláno Ústavodárné shromáždění na základě všeobecného volebního práva -> Státní duma souhlasí, avšak nechce Rusko prohlásit za demokracii (to nechá na Ústavodárném shromáždění), ale za konstituční monarchii -> abdikace Mikuláše II. -> vytvořena Prozatímní vláda -> reformy (str. 740 učebnice)

- do července 1917 – dvojvládí – dva systémy vládnutí (Prozatímní vláda a její orgány + Petrohradský sovět dělnických a vojenských zástupců) --> později se centrální moci ujímala Prozatímní vláda

3. 7. 1917 – I. všeruský sjezd sovětů dělnických a vojenských zástupců – souhlas s reformami Prozatímní vlády (květen 1917 – I. všeruský sjezd rolnických sovětů)