seminář č. 5

• 9./10. 11. 1938 – pogrom na Židy; vypáleny synagogy, obchody

• Převod židovského majetku do německých rukou = „arizace“ -> právně upravena až po Křišťálové noci

2.3. Porušení mezinárodních dohod při vedení útočné války

- 23. 8. 1939 – sovětsko-německý pakt o neútočení (Ribbentrop-Molotov) -> porušeno = plán Barbarossa (22.6.1941)

III. VÝVOJ PRÁVA V NĚMECKU 1933-1945

1. Prameny nacistického práva

• Hitlerovy výroky a jeho vůle měly charakter prvořadého pramene práva – stojícího nad zákonem

• Národněsocialistické právní předpisy popíraly zásadu rovnosti

• Tradiční psané právní prameny + nové prameny práva – Vůdcova vůle, národněsocialistická ideologie

  1. Postavení Židů v Německu 1933 – 1945

• 1935 přijetí norimberských zákonů Říšským sněmem – základ pro vyloučení Židů ze společnosti

• 1. Zákon o říšském občanství (pouze říšští občané jsou nositeli plných politických práv -> Židé jsou státní příslušníci druhého řádu)

• 2. Zákon o ochraně německé krve a cti (zákaz sňatků i mimomanželských styků mezi Němci a Židy; Židé nesměli vztyčovat říšské a německé národní vlajky a užívat říšské barvy); prokazování árijského původu předložením tzv. průkazu árijského původu (židovský původ = příslušnost nejméně tří prarodičů k židovské rase)

• Zákony zbavovaly Židy veškerých občanských práv

• Snaha nacistů odstranit Židy i z hospodářského a profesního života -> arizace = převedení židovské majetku do německých rukou; Křišťálová noc (1938)

  1. Ukázka: Zákon o říšském občanství – 15. 9. 1935

  2. Ukázka: Zákon o ochraně německé krve a německé cti – 15. 9. 1935

  3. Ukázka: Protižidovské zákonodárství na Slovensku

  4. Ukázka: Nařízení 198/1941 Sl. o právním postavení Židů (na Slovensku)

  5. Nacistické trestní právo

• Nebylo kodifikováno v jednom právním předpise, ale ustanovení byla rozeseta ve spoustě nových přijatých právních předpisů

• V platnosti zůstal trestní zákoník z r. 1871 – velké změny

• Bylo připuštěno trestání podle analogie (protože trestný nebyl jen čin, který byl stanoven zákonem, ale i čin, který si podle „základní myšlenky trestního zákona“ a „podle zdravého národního cítění“ vyžadoval potrestání)

• Zneužívání tzv. „neurčitých pojmů“ (výklad práva podle představ nacistů – zdravé lidové cítění, …)

• Místo ochrany individuálních právních statků je na prvním místě ochrana statků národního společenství

• Hitlerovy zásahy do kompetence a suverenity trestního soudnictví (snaha přeměny trestní justice v nástroj teroru) -> uložené tresty v nepoměru k vině -> rozsudky byly příkladem nacistické svévole

• změny na poli trestního práva procesního – 1939: nařízení o opatření v oblasti soudní organizace a soudnictví => rozšíření pravomocí mimořádných soudů, omezení možnosti obhajoby, možnost odsouzení obžalovaného ve zrychleném řízení

• nařízení o trestním soudnictví vykonávaném vůči Polákům a Židům v přičleněných východních zemích (1941) -> povolen i trest smrti

  1. Mezinárodní vojenský soud v Norimberku

• = Norimberský proces (jednání mezinárodního trestního tribunálu v německém Norimberku)

• 20. 11. – 1. 10. 1946