seminář č. 5

• Zakotvení republikánského zřízení (říšský prezident – veškerá výkonná a vládní moc; první prezident = 1919 F. Ebert; své pravomoci vykonával prezident za pomoci říšských ministrů -> ti tvořili vládu (Národní shromáždění muselo vládě vyslovit důvěru): první premiér: Ph. Scheidemann a byla tvořena „výmarskou koalicí“ = soc. demokracie, německé demokratické strany a strany Centrum)

• Výmarská ústava (federalistická) - (platnost 14. 8. 1919) – 2 části (1. Výstavba a úkoly říše, 2. Základní práva a povinnosti Němců; + Soubor základních občanských práv a svobod) -> Německá říše byla spolkovou republikou a státní moc vycházela z lidu; princip trojdělení moci (nejsilnější postavení prezident); rovnost před zákonem, zákonnost trestního práva, svoboda slova, petiční právo, aj.

• Zákonodárná moc: Národní shromáždění a výbor států

• r. 1930: prezident Hindenburg zavedl v podstatě prezidentský režim

• 20. /30. Léta: Říšský sněm a říšská rada = zákonodárná moc

• Říšský prezident, který vystupoval s Říšskou vládou v čele s kancléřem = výkonná moc (7 let, volen občany, možnost opětovného zvolení); vláda nejméně stabilní – závislá na důvěře parlamentu a prezidenta)

• Říšský soud sídlil v Lipsku – právo přezkoumávat ústavnost zákonů; Státní soud (státní soudní dvůr) – veřejnoprávní spory mezi říší a jednotlivými zeměmi nebo mezi jednotlivými zeměmi; Státní soud na ochranu republiky – trestání pachatelů protistátních trestných činů

• Orgány spolkových zemí: zemské sněmy, zemské vlády, každá země měla svoji ústavu („federace“)

• Právo: občanský zákoník z r. 1896 (ovšem příliš změn -> ztráta univerzálního charakteru); obchodní zákoník (recipovaný); trestní zákon z r. 1871; 1922 schválen zákon na ochranu republiky

• Důvody neúspěchu Výmarské republiky:

• vláda Výmarské republiky nemohla vyjednat revizi Německa kvůli tvrdým podmínkám Versaillské smlouvy

• hospodářská krize (nezaměstnanost, sociální sestup, inflace)

• antidemokratické smýšlení ve vedoucích vrstvách německé společnosti

• podcenění NSDAP a její masivní propagandy

• mezery ve Výmarské ústavě: neexistující uzavírací klauzule; prezident mohl vydávat nařízení s mocí zákona -> poté zneužito k likvidaci opozice)

  1. Období „Třetí Říše“ (1933 – 1943/45)

• Viz. Národní socialismus

• Represivní složky: Gestapo (tajná státní policie; vznik 1933)) -> zákon o tajné státní policii; SS (= bezpečnostní služba; ozbrojené organizace NSDAP; vznik 1925)

• Viz nacistické právo

2.1. Noc dlouhých nožů – 1934

• Zavraždění špiček SA v čele s Ernstem Röhmem

• 29./ 30. 6. 1934 – krvavý teror; zavražděno přes 1000 členů SA -> upevnění moci Hitlera (začali se bouřit proti nacismu)

2.2. Křišťálová noc – 1938