Zápočet výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Negotium revocabile – má plné právní účinky, ale osobě, které by mělo být na škodu, se poskytují obranné prostředky
Existují případy, kdy platnost jednání může popírat jen určitá osoba např. negotium claudians – dvoustranná smlouva uzavřená s nedospělcem je paltná pouze pro dospělého, je-li však žalován o plnění, aniž by žalobce chtěl plnit dobrovolně, namítne účinně nulitu
Naříkat (odporovat) může jen ten, komu hrozí z jednání nějaká újma (kdo byl psychicky donucen) nebo testamentem zkrácený dědic, ale musí projevit odpor
Konverze právního jednání – zamýšlené jednání nevznikne pro nějaké vady jako jednání platné, jednající ale vadným postupem splní všechny náležitosti právního jednání jiného
Konvalidace – právní jednání neplatné nabyde bez dalšího platnosti odpadnutím překáýžky
Soudní rozsudky a úřední výroky
Má povahu deklaratorní nevytváří pravidla nová
Povahu konstitutivní má zcela výjimečně (pokud jde o rozdělení společně držené věci, o rozdělení pozůstalosti mezi spoludědice a ve sporech o určení mezí sousedících pozemků), také intedikty praetora nebo reskripta císaře
Bezprávné činy
Za protiprávní jednání lze považovat každé porušení právem uložených povinností bezpráví v nejširším slova smyslu, protože lze odčinit na základě prostředků, které jsou určeny na ochranu účastníků právního vztahu
Skutečné bezpráví – zvláštní typ zásahů, které porušují abstraktní právní normu, a které proto dávají vzniknout novým právům a novým právním povinnostem, což jsou
Právo na náhradu škody
Právo a pokutu
Pokud právní vztah porušuje jen zájmy jednotlivce, je na poškozeném, jak si zjedná nápravu (delictum privatum)
Protiprávní jednání ohrožuje zájem celé pospolitosti, je stíhán v zájmu všech (crimen)
Civilní delikty
Krádež actio furti
+ Loupež
Poškození cizí věci
Urážka na cti actio iniuriarum
Praetorské právo znalo
Metus (jednání vynucené hrozbou)
Dolus (podvod) actio doli
Poškozeným přísluší actiones poeanales proti pachatelům a každá žaloba má vlastní technické označení podle deliktu (za delikt považovalo římské právo jen typizované jednání viz výše)
Vznik deliktu vyžadoval
Zásah pachatele je objektivně protiprávní (ne v nutné obraně vim vi repellere licet – je dovoleno zahánět násilí násilím, ne v nouzi, neodpovídá za jednání ani když poškozený s jeho chováním souhlasí volenti non fit iniurua – tomu, kdo chce, se neděje bezpráví, což neplatí při ublížení na těle)
Způsobilost pachatele spáchat bezpráví vědomým činem – vylučuje děti, nedospělce, šílence, právnické osoby
Bezpráví lze klást pachateli za vinu – když bezpráví chtěl (zlý účel nebo nedbalost)
Dolus – zlý úmysl, stav vědomí člověka, který určitým způsobem jedná, ačkoli ví, jaké škodlivé důsledky jeho jednání může mít, pachatel za něj odporuje vždy – pojmový znak krádeže, urážky na cti a obou deliktů praetorských