Zápočet výpisky

• Korporace jsou omezené v dědickém právu, jinak mají obvyklou způsobilost k právům, nemají deliktní způsobilost

  • Nadace – objevují se až za křesťanských císařů, vznikají k účelům náboženským a humanitním, podrobeny církevnímu dozoru, zřizovaly se sepsáním listiny – stanoven účel, formy její správy, způsoby užívání nadace, mají plnou způsobilost dědickou

Kapitola druhá: objekty práv

1. Res – věci

• Co je objektem práva, nemůže být nikdy subjektem

• Věc je ústřední pojem pro práva majetková, dědická a závazková (obligační)

• Věc je hmotný celek, který má samostatnou existenci, ať už je živý (zvířata, otrok) nebo neživý

• Hlavním znakem věci je hmotná podstata, každé právo musí mít v poslední instanci objekt hmotný (po dlouhou dobu dokonce objekt hmotný v penězích vyjádřený)

• Věcí může být pouze celek samostatný, pouhá část věci není objektem práva (jako plody věci plodonosných), dokud trvá spojení s věcí hlavní

• Věc je jednoduchá (corpus unitum) nebo složitá (res composita) – věc jenoduchá tvoří přirozený celek (kámen, otrok), věc složitá se skládá z rozložitelných věcí (dům, stůl, kniha) dokud jsou složité věci spojené, mají jen jednoho majitele, ale lze vymáhat oddělení (např. u prstenu – oddělení kamenu od obroučky) nebo dvojnásobnou náhradu za materiál (materiál použitý ke stavbě domu, tyče podepírající vinnou révu,…)

• Pro věci hromadné platí to, že ne věc hromadná, ale jednotlivé věci ji tvořící, jsou objektem práva (stádo ovcí,…)

• Zvláštní zásady platí i pro pertinenci nebo příslušenství – to jsou věci samostatné, ale nemají samostatnost hospodářskou, protože jsou určené k užívání věcí hlavních (klíč ke skříni) pertinence zpravidla sdílí osud věci hlavní, ale mohla mít i osud vlastní bylo-li tak výslovně sjednáno

• Universitates iuris – soubory majetkových práv, které vedle hmotných věcí zahrnují také závazky a majetková práva, a které mají společné určení (hereditas [pozůstalost], peculium,…), ty tvoří jediný objekt práva

• Věcí nejsou: slunce a nebeská tělesa, tělo svobodného člověka a jednotlivé části lidského těla

• Věc musí mít cenu, často určovaná odhadem (aestimatio), zcela výjimečně nařizovány úředně

• Odhadnutá cena je

  • Verum rei pretium – skutečná, opravdová cena (cena, kterou má pro věc většina lidí)

  • Interesse – cena vyšší, určená zájmem jednotlivce podle jeho individuálních poměrů

  • Pretium affectionis – cena obliby, pro právo prakticky nemá význam, určuje ji nahodilá okolnost

• Pokud není stanoveno jinak, hodnota se určuje podle hodnoty obecné – Pretia rerum non ex affectu nec utilitate singulorum sed communiter funguntur (Ceny věcí jsou určovány ne podle citu nebo zájmu jednotlivců, ale podle obecného mínění)

1. Res extra commercium