Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČPD - zkouška

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (135.85 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Periodizace

RANĚ FEUDÁLNÍ PŘEMYSLOVSKÝ STÁT (9. – 11. STOLETÍ)

Ačkoli přemyslovský stát plně vykrystalizoval až v 10. století, jeho počátky sahají již do století devátého. Prvním historicky doloženým Přemyslovcem je Bořivoj I. (zemřel patrně roku 889). Vznik „klasického“ státu je spojován s Boleslavem I., největšího rozvoje v tomto období stát dosáhl za vlády Břetislava I.

Svou expanzivní politikou si Přemyslovci podrobili ostatní kmeny, neváhali při tom použít krajní prostředky (vyvraždění Slavníkovců r. 995 či Vršovců r. 1003).

Charakteristickým rysem této doby je feudální rozdrobenost a s ní spojená hierarchizace celé společnosti – učení o třech řádech [dělení lidí na ty, kteří bojují (šlechta), kteří pracují (poddaní) a kteří se modlí (duchovenstvo)].

Celý systém správy se opíral o systém ozbrojených posádek, vedle kterých byli panovníkem dosazování úředníci, kteří na daném území vykonávali činnosti spojené se státní správou

(např. výběr daní či výkon jurisdikce) – hradská správa. Tento systém fungoval až do první poloviny 13. století.

OBDOBÍ VRCHOLNÉHO FEUDALISMU A POČÁTKY STAVOVSKÉHO STÁTU

Časově lze toto období zasadit zhruba od poloviny 12. století do dob husitských válek (po kterých začaly prim hrát stavy).

Rozsáhlá kolonizace a rozvoj měst ještě prohloubily diferenciaci společnosti. Trvalý přechod velké části půdy i s poddanými do rukou soukromých osob (šlechticů) vedl k vytvoření závislosti poddaných na ní žijících na těchto nových pánech. Definitivně tak vzala za své patrimoniální teorie státu a vztahy mezi panovníkem a šlechtou začínají být postaveny na nové bázi, a to lenním systému.

Éra rozmachu měst nastává od poloviny 13. století. Dochází tak ke vzniku další složky, která chce svůj podíl na moci – tedy měšťanstva. Během 13. století tak dochází k oslabení moci panovníka, který se „rozdělil s českou šlechtou o moc v zemi a bral ohled na její požadavky v zemské správě a politické reprezentaci.“ Důsledkem tohoto vývoje je tak konstituování zemského sněmu (zhruba v 2. polovině 13. století) jako vrcholného stavovského orgánu, který rozhodoval o klíčových otázkách.

Moc šlechty výrazně posílil Jan Lucemburský vydáním inauguračních diplomů (taková česká Magna Charta), kterými zakotvil některá privilegia šlechty (osvobození od daní, šlechta mohla odmítnout vojenského tažení do zahraničí).

Pro právo tehdejší doby je charakteristický partikularismus. Obecným právem, kterým se řídila šlechta, bylo právo zemské. Vedle něj existovaly i další právní systémy – typicky právo městské, kanonické či horní. Doposud převažující obyčejové právo začalo být pomalu doplňováno legislativními akty vydávanými různými subjekty.

DOBA HUSITSKÁ

Důvody pro vypuknutí husitského hnutí je třeba hledat již v průběhu 14. století. Došlo k ekonomické krizi, Evropou se prohnala morová epidemie („černá smrt“) a prohloubila se taktéž diferenciace společnosti.

Témata, do kterých materiál patří