ČPD - zkouška

Období třicátých let znamenalo rozbití versailleského systému, nástup fašismu v Německu a sním spojené radikalizace v pohraničních oblastech pod taktovkou Henleinovy SdP. Systém mírových smluv budovaný v dvacátých letech (Malá dohoda) se ukázal býti dysfunkčním, což vedlo k izolaci Československa na mezinárodním poli, která byla definitivně završena mnichovským diktátem jako mezníkem čsl. vývoje.

1938 - 1939

Období od Mnichova do zřízení Protektorátu je označováno jako druhá republika. Chatrná a německo-maďarským blokem sevřená republika se v březnu 1939 rozpadla na Protektorát Čechy a Morava, klerofašistický Slovenský štát a Karpatskou Ukrajinu.

1939 - 1945

Československá exilová vláda působila v Londýně, odkud se skrze dekretální pravomoc prezidenta republiky snažila alespoň o elementární zachování předmnichovského Československa. Druhým zahraničním centrem odboje se stala Moskva.

PERIODIZACE ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN STÁTU A PRÁVA (1945 – 1992).

1945 - 1948

Porážkou Německa došlo k obnovení Československa v předmnichovských hranicích (vyjma Podkarpatské Rusi, ta byla připojena k SSSR). Dekretem prezidenta republiky č. 11/1944 byl taktéž obnoven právní pořádek. Program poválečné obnovy byl shrnut v Košickém vládním programu, který počítal se zestátněním majetku, řešením národnostní otázky či potrestáním kolaborantů.

1948 - 1960

Demokratický vývoj Československa byl přerušen 25. 2. 1948, kdy se Klement Gottwald „právě vrátil z Hradu, kde prezident republiky všechny jeho nároky tak, jak mu byly podány, přijal“. Tím začala čtyřicetiletá éra srpu a kladiva v Československu - proradní kapitalisté bezprizorně vykořisťující neblahý dělnický lid byli svrženi a ruku v ruce se Sovětským svazem bylo vykročeno ke světlým zítřkům.

Únorový převrat odstartoval tzv. právnickou dvouletku – proces přeměny práva tak, aby odpovídalo sovětskému pojetí. Přijata byla i Ústava 9. května, kterou Beneš odmítl a raději abdikoval. Počátek padesátých let se nesl v duchu politických procesů, přeměny společnosti na beztřídní atd.

1960 - 1989

Jedním z milníků této doby je přijetí socialistické ústavy r. 1960, která již v čl. 4 zakotvila vedoucí úlohu KSČ – „Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa, dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence.“ a zároveň konstatovala vybudování socialismu a pozvolný přechod ke komunismu. A když se snahy o „socialismus s lidskou tváří“ dvakrát nezalíbily Leonidu Iljiči Brežněvovi, proháněly se po Československu tanky Rudé armády. Rok 1968 asi netřeba jako další milník vývoje podrobněji zmiňovat, z ústavněprávního hlediska snad jen zmínka o tom, že toho roku došlo k federalizaci Československa. Nástup Gustava Husáka odstartoval proces normalizace.