ČPD - zkouška

Zemské právo dále doplňovaly a rozšiřovaly nálezy zemského soudu a usnesení zemských sněmů. Ty byly zapisovány do zemských desek.

ZEMSKÉ DESKY (TABULAE TERRAE)

Zemské desky spatřily světlo světa zhruba kolem roku 1260 společně se vznikem zemského soudu (iudicium terrae). Zapisoval se do nich průběh soudního jednání před zemským soudem. Dále to byly také převody vlastnictví – co bylo zapsáno v zemských deskách , formálně platilo – „Desky zemské nikdo přesvědčiti nemůže.“

Zemských desek existovalo povícero druhů. Základní bylo dělení na větší zemské desky a menší zemské desky. Jednotlivé desky se skládaly z tzv. kvaternů (čtyř dvoulistů), které se řadily do desek za sebe.

Do desek zemských větších spadaly kvaterny trhové, kam se od roku 1320 zapisovaly veškeré záležitosti vztahující se k manipulaci se svobodným majetkem. V první řadě to byly samozřejmě nejběžnější prodeje a koupě, ovšem spadaly sem i dary či směny. Dále sem spadaly kvaterny zápisné větší, na kterých byly zaznamenány dluhy větší než 100 kop grošů.

Zemské desky menší se skládaly z kvaternů půhonných, které sloužily k zaznamenávání trestněprávní agendy soudu. Zapisovaly se do nich půhony, tedy žaloby a obeslání k soudu. Druhou složkou těchto desek byly kvaterny zápisné menší pro dluhy menší než 100 kop grošů.

Třetí kategorií byly desky památné, které se vyčlenily až v 15. století. Zaznamenávaly se do nich prozatímní zápisy, co má být na příštích zasedáních zemského soudu projednáno. Později se do nich vkládaly sněmovní usnesení i obecné nálezy, čímž se staly významným pramenem zemského práva.

ZEMSKÝ SOUD

Zemské soudy byly nejvyšší šlechtické soudy, do jejich kompetence spadalo zejména rozhodování záležitostí osob šlechtických. Zemské soudy mohly při svém řízení volně nalézat právo a jejich nálezy se pak stávaly součástí zemského práva. Bylo možné se na ně odvolávat v dalších sporech, proto měly do jisté míry precedenční charakter.

Zemskému soudu předsedal sám panovník, který se mohl nechat zastoupit jinou, jím určenou osobou (zpravidla nejvyšším purkrabím). Jednání před ním řídil zemský sudí. Přísedícími byli šlechtici (vyšší i nižší – podle dohody z roku 1487 dvanáct pánů a osm rytířů). Samotné líčení se dělilo na tři stadia – půhon, líčení pře a exekuci.

Vedle zemského soudu většího fungoval i menší zemský soud, do jehož agendy spadaly spory, které svou hodnotou nepřesahovaly deset hřiven stříbra. Zasedali na něm zemští úředníci, přísedícími byli rytíři.

KODIFIKACE ZEMSKÉHO PRÁVA

První oficiální kodifikací sice bylo až Vladislavské zřízení zemské, již před ním však bylo zemské právo zachyceno v právních knihách.

Prvním soukromým sepsáním zemského práva byla Kniha rožmberská z první poloviny 14. století. Ačkoli její původní znění restaurovat původní znění, dochovaly se určité fragmenty zejména procesněprávního charakteru.