ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Trestní řízení, které bylo zahájeno na základě soukromé iniciativy, se řídilo stejnými pravidly jako civilní spory, probíhalo tedy jako akuzační řízení (soud v něm má hrát výhradně roli nestranného rozhodčího mezi stranami). Po celou dobu řízení existovala možnost vyrovnání stran tzv. smírčí smlouvou (Sühnevertrag). Např. v případě usmrcení byla možnost vyplatit se tzv. wergeldem.
Samotná formulace deliktů, tedy skutkových podstat trestných činů, je zahrnuta až v kodifikacích 16. století. Lze je dělit v závislosti na předmětu chráněného zájmu zhruba následovně (pouze pro ilustraci): o delikty proti státu – urážka panovníka, vzpoura o delikty proti víře – rouhání, hereze o delikty pohlavní – smilstvo, bigamie, znásilnění o delikty proti životu, zdraví a cti – usmrcení, urážka na cti o delikty majetkové – krádež, loupež
Vyřádit se dalo v oblasti trestů, kterých existovala široká škála. Primárním účelem trestu byla represe. Možností výkonu hrdelního trestu bylo hodně – upálení, stětí, ukamenování, vpletení do kola, zakopání zaživa, oběšení – dobře, pro slabší nátury toho nechám. (Byli to ale barbaři, že?)
Avšak středověku nebyly cizí ani „obvyklé“ praktiky typu vězení, pokut či konfiskace majetku. Jen to asi nebylo takový divadlo…
Důkazními prostředky v trestním řízení lze dělit na racionální a iracionální. Klasickým institutem, který spadal mezi racionální důkazní prostředky, byla přísaha.
Přísahou bylo možno podpořit prakticky jakékoli tvrzení. Přísahou dokládal žalobce svůj nárok, zatímco žalovaný jejím prostřednictvím žalobu odvracel. Vlastní přísaha pak mohla či musela být podpořena přísahou spolupřísežníků, jejichž počet byl případ od případu různě předepsán.
Mnohem větší psinou však byly iracionální důkazní prostředky, zvláště ordál (Boží soud či iudicium Dei) nebo také právo útrpné (tortura).
Při ordálu se spoléhalo na Boží zásah, který měl rozhodnout o vině či nevině. Existovalo několik typů, nejčastěji se užíval ordál vodou (neviný se potopil), železem (chození po rozpáleném železe, o vině rozhodovalo, zda se dotyčný spálil, či podle jizev) či soubojem (poraženému byla useknuta hlava, takže na výsledku soudní pře už mu asi tolik nesešlo). Tortura sloužila k vymáhání přiznání užitím fyzického násilí. Nesměla však být užita na šlechtice, těhotné ženy či nedospělí. Zároveň musel být dotyčný žalován pro hrdelní zločin.
STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ 1618 – 1620, DŮSLEDKY PRO ČESKOU KORUNU, MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ A ZTRÁTY ÚZEMÍ ČESKÉ KORUNY ZA ABSOLUTISMU
Počátkem roku 1618 vyvrcholily letité spory mezi šlechtou a Matyášem. Ty byly jednak politické, kdy Habsburkové usilovali o omezení moci šlechty, zároveň také náboženské – roku 1611 na český trůn nastoupivší Matyáš začal na českém území prosazovat tvrdou rekatolizační politiku, což bylo v rozporu s Rudolfovým Majestátem z roku 1609, kterým potvrdil Českou konfesi (1575).