ČPD - zkouška

REFORMY CÍRKVE

Za vlády Marie Terezie dochází k vydání tzv. amortizačních zákonů, které omezily nabývání majetku církví, zakazovaly zakládání dalších klášterů či ukládaly církvi povinnost vedení matrik.

Mimo to byl roku 1773 nařízením papeže Klimenta XIV. zrušen jezuitský řád. Důvěrný patent z roku 1777 zakazoval nutit nekatolíky do katolických obřadů.

Toleranční patent (1781) – zrušil výlučné panství katolického vyznání. Českým evangelíkům taky byla možnost přihlásit se k augsburské či helvétské konfesi.

Manželský patent (1783) odňal církvi možnost soudit manželské spory.

BERNÍ REFORMY

Předpokladem pro efektivní výběr daní byl soupis půdy, ze které se tato daň měla odvádět. První soupis půdy, označovaný jako berní rula, vznikl v letech 1653-1656, byla v něm však spousta nepřesností, proto se Marie Terezie uchýlila k její aktualizaci, která je známá jako tereziánský katastr.

Soupis půdy proběhl ve dvou etapách – první v letech 1741-1748, druhá 1748-1757. Zatímco v prvním byl zachycen pouze rustikál (tj. půda poddanská), ve druhém byl zahrnut i dominikál (tj. půda panská).

Josefínský katastr byl soupis veškeré půdy říše, poddanské i panské bez rozdílu a zaváděl její rovné zdanění (rušil tak dřívější mnohé daňové úlevy vrchnosti). Jeho implementace však byla již v zárodku zastavena. Předpokládal zřízení katastrálních obcí, které by vybíraly daně (na což se navázalo po roce 1848 a bylo základem územní správy až do roku 1945).

SOUDNÍ REFORMY

Nahrazení ústního procesu procesem písemným (v OZZ) vedlo k nutnosti zaměstnávat soudce-úředníky, kteří fungovali v rámci státní správy. Za panování Marie Terezie a Josefa II. se setkáváme s oddělováním soudnictví od státní správy, hierarchickým uspořádáním soudní soustavy a profesionalizací výkonu soudnictví.

Již za Marie Terezie došlo ke zřízení apelačních soudů v Brně a Praze. Velkou úlohu taktéž sehrálo zřízení Nejvyššího soudního úřadu (zmíněn již v souvislosti s Českou dvorskou kanceláří) roku 1749, který plnil zároveň úlohu nejvyšší soudní instance i jakéhosi ministerstva spravedlnosti.

JOSEFÍNSKÁ SOUDNÍ REFORMA – 1783

Josef II. důsledně pokračoval v tom, co již načala jeho matka, a reformu soudnictví dovršil. Za doby jeho vlády taktéž dochází k částečnému oddělení civilního a trestního soudnictví a kodifikaci civilního a trestního řízení.

Prvoinstanční soudy byly odděleny dle stavovské příslušností. První kategorií byly soudy místní, které soudily veškeré civilní spory nad osobami i nemovitostmi v okruhu své jurisdikce. Zemské soudy oproti tomu soudily věci, týkající se privilegovaných stavů – tj.

duchovenstva, šlechty, královských měst či klášterů. Třetí kategorií byly horní soudy pro spory týkající se – ano, hornictví! Dalšími typy byly např. soudy lenní či směnečné.