ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
První díl Všeobecného občanského zákoníku byl pod číslem 591/1786 J. G. S (Justizgesetzsammlung – viz výše) vydán až za vlády Josefa II. Byl založen na přirozenoprávní koncepci, zahrnuty do něj byly i předpisy vydané od r. 1781 – zrušení nevolnictví, toleranční patent či manželský patent. Situace, které jím nebyly upraveny, se nadále řídily OZZ a Koldínovými Právy městskými království českého. Po Josefově smrti pokračovala v práci nová komise v čele s Karlem Martinim, který byl později nahrazen Franzem von Zeillerem. V roce 1796 byl ke schválení předložen kompletní text. „Na zkoušku“ byl nejprve vyhlášen (stejně jako trestní zákoník z roku 1803) v Západní Haliči. A vzhledem k tomu, že byl patentem č. 946/1811 J. G. S. vyhlášen, se asi osvědčil…
ABGB
„Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten deutschen Erbländer der österreichischen Monarchie“
Hned na úvod je třeba říci, že ABGB neplatilo v Uhrách (tudíž ani na ... ne, nebudu jim připomínat jejich minulost), kde stále platilo feudální obyčejové právo.
Zákoník byl (v rakouském kontextu pořád je) ovlivněn přirozenoprávními zásadami (§7 – analogia iuris dle „přirozených zásad právních“; § 16 přiznával občanům „vrozená a rozumem poznatelná práva“). Vychází taktéž z recipovaného římského práva, v oblasti manželské byl ovlivněn kanonickým právem.
SYSTEMATIKA ABGB
Celé ABGB se skládalo z 1502 paragrafů rozdělených do úvodní části a tří dílů.
1. Úvodní ustanovení (§1 – 14) – předmět úpravy, vymezení působnosti, poměr k jiným předpisům 2. Práva osob (§ 15 – 284) – právo manželské, vztahy mezi rodiči a dětmi, opatrovnictví, poručenství 3. Práva věcná (§ 284 – 1341) a. první oddíl i. rozdělení věcí ii. držba iii. vlastnictví iv. dědické právo b. druhý oddíl i. závazkové právo 4. Společná práva osobní a věcná (§ 1342 – 1502)
RODINNÉ A MANŽELSKÉ PRÁVO
§ 44 – „Rodinné vztahy jsou založeny manželskou smlouvou. V manželské smlouvě prohlašují v duchu zákona dvě osoby rozdílného pohlaví vůli žít v nerozlučném soužití, plodit a vychovávat děti, a navzájem si vypomáhat“
Dle ABGB mohl manželství uzavřít každý, kdo k tomu byl způsobilý (§ 47 – „Manželství může uzavřít každý, komu v tom nebrání žádná zákonná překážka.“) Institut překážek byl hojně rozpracován v následujících paragrafech, řadily se mezi ně např. duševní porucha, věk, příbuzenství, existující manželství, ale také rozdíl v náboženství (§ 64 – „Manželské smlouvy mezi křesťany a osobami, které se ke křesťanství nehlásí, nemohou být platně
uzavřeny.“) Do roku 1867 by taktéž vyžadován souhlas orgánu veřejné zprávy – předmětem zkoumání bylo, je-li manžel schopen případně uživit svou rodinu.
Dle § 91 byl muž hlavou rodiny. Žena ho měla následovat v jeho rozhodnutích a plnit jeho nařízení. Moci otcovské byli podřízeny taktéž potomci, otec je taktéž zastupoval v právních vztazích.