ČPD - zkouška

Sedmá část, tvořená jediným paragrafem, stanovovala způsob výkonu zákonodárné moci.

Na ni navazující osmá část se zabývala říšským sněmem, který měl být tvořen dvěma komorami. Horní komora měla být volena zemskými sněmy, dolní komora přímo těmi, kteří prošli majetkovým censem (který činil 500 zl. ročně, takže toto právo by příslušelo jen nejbohatším šlechticům). Volební období horní komory mělo být desetileté, u dolní komory pětileté.

Po projití mandátu svého mohou býti opět voleni.

Devátá část pojednávala o zemských sněmech. Desátá pak o moci výkonné, kterou vykonával panovník skrze jednotlivé ministry.

Jedenáctá část se zabývala říšskou radou, která měla být poradním orgánem panovníka. Její členy volil přímo císař s přihlédnutím k národnostnímu zastoupení.

Dvanáctá část pak mocí soudní, která měla být vykonávána nezávislými soudci. Obnoven byl také ústní a veřejný proces. V třinácté části byl zřízen říšský soud, mající charakter ústavního soudu.

Poslední tři části obsahovaly normy říšského hospodářství, branné moci a závěrečná ustanovení.

KATALOG OBČANSKÝCH PRÁV

K této ústavě taktéž náležel katalog občanských práv, který měl dohromady 13 paragrafů. Tento katalog však již neplatil pro Uhry (viz začátek § 7). Většinu práv bylo možno dočasně suspendovat.

Formálně byla Stadionova ústava zrušena tzv. Silvestrovskými patenty 31. 12. 1851. Právě jimi byl zakotven absolutistický systém trvající celá padesátá léta (Bachův neoabsolutismus). Patenty byly tvořeny celkem třemi dokumenty – dvěma patenty a jedním kabinetním listem (dokument adresovaný předsedovi vlády).

První patent rušil dosavadní ústavu, výslovně se však potvrzovala rovnost občanů a zrušení roboty.

Druhý patent rušil občanská práva a výslovně slíbil jen církvím uznaným státem.

Třetí dokument – kabinetní list ministerskému předsedovi Schwarzenbergovi – nazývaný zkráceně Zásady pro organická zařízení stanovoval základní uspořádání státu. Zavedl trojstupňovou úroveň správy v zemích, provázal soudnictví v první instanci se státní správou či zavedl v trestních věcech osobu státního zástupce. Taktéž přenesl platnost občanského a trestního zákoníku do Uher.

VÝZNAM BACHOVSKÉHO ABSOLUTISMU PRO VYTVÁŘENÍ ZÁKLADŮ MODERNÍHO STÁTNÍHO MECHANISMU A PRÁVNÍHO ŘÁDU

Jako období Bachova neoabsolutismu označujeme období let 1851-1859, kdy byl ministerským předsedou, dle názvu zcela nečekaně, Alexander Bach. Právně bylo toto zřízení zakotveno Silvestrovskými patenty.

Nový absolutistický režim se v lecčem lišil od toho metternichovského. Jeho páteří se staly ozbrojené složky – kromě armády, uniformované a tajné policie bylo také nově zřízeno četnictvo. Ačkoli byl na jedné straně tento systém represivní, potlačující jakýkoli náznak národního hnutí, v ekonomické oblasti byl velmi liberální. V této oblasti tak byly položeny základy kapitalistické ekonomiky a její ochrany V západní části monarchie byly položeny základy moderní správy.