Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČPD - zkouška

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (135.85 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Říšská rada se mohla scházet v širší (s uherskými představiteli) či užší (bez uherských představitelů) podobě. V praxi se ale v širší podobě nesešla ani jednou, což dalo za vznik myšlenkám o možném dualismu.

Důležitou součástí únorové ústavy byla zemská zřízení a volební řády do 15 zemí. Rozsah jejich pravomocí byl vzhledem k centralistickým tendencím ústavy poměrně slabý, což v kombinaci s nerespektováním českého historického státního práva vyvolalo odpor českých

a moravských politiků do té míry, že přestali od r. 1863 navštěvovat jednání říšské rady (tzv. politika pasivní rezistence).

Za zmínku také stojí, že byla platnost Schmerlingovy ústavy v roce 1865 pozastavena (tzv. sistace ústavy)

RAKOUSKO-UHERSKÉ VYROVNÁNÍ – MEZINÁRODNÍ A DOMÁCÍ PŘÍČINY, OBSAH, VÝZNAM, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA UHERSKÉHO PRÁVA

V druhé polovině šedesátých let se postavení monarchie začalo zhoršovat. Po katastrofální porážce u Hradce Králové (lze se také setkat s označením bitva u Sadové; 2. 7. 1866) od Prusů bylo Rakousko nuceno opustit Německý spolek (který 23. 8. 1866 stejně zanikl) a přenechat hegemonii v Německu jako takovém, Prusku (které si vytvořilo Severoněmecký spolek).

Bylo tak třeba konsolidovat vztahy na vnitropolitické úrovni. Klíčovou otázkou na této úrovní byla ta maďarská. Souběžně s jednáním o míru s Pruskem začal František Josef I. jednat s Gyulou Andrássym. Ten mu předložil jednoznačný požadavek na dualizaci říše, na kterém se počátkem roku 1867 obě strany dohodly. Císař obnovil uherskou ústavu (bratislavskou z roku 1848) a jmenoval uherskou vládu. Sám se dal korunovat uherským králem. Celá záležitost byla ze strany Uher vyřešena přijetím článku 12 z 12. 6. 1867 („rakousko-uherské vyrovnání“).

Vyrovnáním se doposud celistvá monarchie rozdělila na dva subjekty – Předlitavsko a Zalitavsko. Uherská koruna byla uznána za samostatný stát, který měl vlastní sněm a vlastní ministerstvo, byl však s Předlitavskem spojen osobou panovníka, dále také zahraničními věcmi, vojenstvím a financemi. Výsledný subjekt bylo tedy možné charakterizovat jako personální unii s prvky reálné unie. Pro výkon společných záležitostí byly zřízeny tzv. delegace (60 členů z Předlitavska, 60 ze Zalitavska).

V obou subjektech byl dualismus právně zakotven následovně: v Předlitavsku zákonem č. 146/1867 ř. z. („delegační zákon“, součást prosincové ústavy), v Zalitavsku zákonným článkem XII/1867.

PROSINCOVÁ ÚSTAVA 1867 A UHERSKÁ ÚSTAVA 1867

PROSINCOVÁ ÚSTAVA

Prosincová ústava, mající svou platnost v Předlitavsku (které tvořilo celkem 17 zemí), vstoupila oficiálně v platnost 21. 12. 1867. Jako první nebyla oktrojovaná, nýbrž schválena říšským sněmem. Podobně jako Schmerlingova ústava byla ústavou polylegální.

Tvořilo ji dohromady 7 ústavních zákonů (lze se ale setkat i s údajem o šesti, viz dále), a to zákony č. 141-147/1867 ř. z.

Témata, do kterých materiál patří