ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
I zde existovaly censy majetkové, ale také „pobytové“ – volič musel pobývat na území obce 6 měsíců. Obecní volby probíhaly tak, že bylo obyvatelstvo rozděleno do tří skupin podle výše daní (takže v první bylo třeba 10 velkostatkářů, kteří dohromady platili 1/3 veškerých daní, zatímco v poslední třeba několik set voličů, kteří ale také platili 1/3). Každá skupina vysílala stejný počet zástupců.
Do okresních zastupitelstev se volilo ve čtyřech kuriích – velkostatkáři, měšťané, kteří odvedli na daních alespoň 100 zl., členové městských výborů a starostové venkovských obcí.
VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ PO ROCE 1848
Jedním z požadavků revoluce v roce 1848 bylo odstranění vlivu absolutismu na výkon soudnictví. V následujících letech, zejména v době Bachova absolutismu, došlo ke krystalizaci základů moderního soudnictví.
Prvního července 1850 začala fungovat nová soudní soustava. Jejím nejnižším článkem byly okresní soudy (Bezirksgerichte) tvořící první instanci ve věcech civilních i trestních. Ad hoc se také sestavovaly tříčlenné senáty tzv. okresního sborového soudu (Collegialbezirksgericht), který byl činný pouze v trestních věcech.
Nad okresními soudy stály zemské soudy (Landesgerichte). Ty fungovaly jako odvolací instance pro okresní soudy, zároveň taktéž jako první instance v těžkých trestních věcech či těch civilních věcí, které nebyly svěřeny do kompetence okresním soudům.
O stupeň výš byl vrchní zemský soud (Oberlandesgericht). Byl odvolací instancí pro zemské soudy (a to jak pro ty věci, kde byl zemský soud první, tak druhou instancí – vrchní soud tak byl v závislosti na deliktu buď druhou, nebo třetí instancí).
Nejvyšším orgánem soudní soustavy byl Nejvyšší a kasační soudní dvůr (Der Oberste und Kassations- Gerichtshof). V civilních věcech byl dovolacím soudem pro ty delikty, které byly v první instanci souzeny okresním soudem (civilní řízení bylo trojinstanční, tudíž okres -> země -> Nejvyšší soud), v trestních byl pouze soudem zrušovacím (trestní řízení bylo ze začátku dvojinstanční). Zároveň soudil kompetenční spory.
VÝVOJ PO ROCE 1855
V roce 1855 došlo ke sjednocení soudů první instance a orgánů politické správy.
Nejníže byly smíšené okresní úřady místo původních okresních. Druhou instancí byly zemské (krajinské) soudy. Nad nimi byly v Čechách dva vrchní soudy (v Praze a v Brně), vrcholným orgánem byl Nejvyšší soud (Der Oberste Gerichtshof) ve Vídni.
VÝVOJ PO ROCE 1867
Přijetí prosincové ústavy znamenalo kromě jiného také restrukturalizaci soudní soustavy.
Okresní soudy byly opět nejnižším článkem soustavy. Zpravidla v nich rozhodovali samosoudci.
Zemské (tak se označovaly v Praze, Brně a Opavě) a krajské soudy soudily v první instanci závažnější delikty, v druhé pak sloužily jako odvolací soudy pro ty okresní. V civilních záležitostech rozhodovaly jako tříčlenné senáty, v trestních jako čtyřčlenné.