ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Konstituční vývoj lze periodizovat zhruba následovně:
1. etapa – 1848 – 1851 – Pillesdorfova ústava, kroměřížský návrh, Stadionova ústava
2. etapa – 1851 – 1860 – ústava zrušena Silvestrovskými patenty, Bachův neoabsolutismus
3. etapa – 1860 – 1867 – přechod ke konstitučnímu režimu, Říjnový diplom, Schmerlingova ústava
4. etapa – 1867 – 1918 – dualizace říše, prosincová ústava
VÝVOJ VOLEBNÍHO PRÁVA OD POLOVINY 19. ST. DO ROKU 1918
Základním principem rakouského volebního práva byl poplatnický systém, Jinými slovy, výkon volebního práva náležel jen těm, kdo platili přímé daně a přispívali tak na obstarávání veřejných záležitostí. Voliči byli na základě svého majetku rozděleni do jednotlivých kurií.
kurie velkostatkářská- ti, kteří měli velkostatek, který byl zapsán v zemských deskách; kurie obchodních a živnostenských komor; kurie průmyslových měst – měšťané; kurie venkovských obcí
Volby probíhaly několika způsoby – od r. 1873 se do Poslanecké sněmovny volilo přímo, do zemských sněmů od r. 1861. Vedle toho také probíhaly volby do okresních zastupitelstev, a pokud existovaly, taktéž do obecních zastupitelstev. Voleb se neúčastnili příslušníci ozbrojených složek a ženy.
VOLBY DO ZEMSKÝCH SNĚMŮ
Do zemských sněmů probíhaly volby ve třech kuriích (městská a živnostenská se spojily). Ve venkovské kurii probíhaly volby „dvoukolově“ –byli zvoleni volitelé, kteří poté volili poslance.
V kurii velkostatkářské se volilo 70 poslanců, ve spojené kurii měst a komor 87 poslanců, v kurii venkovských obcí 79 poslanců. Kromě nich zasedali ve sněmu jako virilisté arcibiskup, 3 biskupové a rektor univerzity.
VOLBY DO ŘÍŠSKÉ RADY
Zprvu byli poslanci Poslanecké sněmovny voleni zemskými sněmy. Změnu přinesl r. 1873, kdy byla zavedena přímá volba (čímž měla být zlomena politika pasivní rezistence Čechů). Volilo se ve 4 kuriích, navíc se počet poslanců zvýšil na 353.
ZMĚNY VOLEBNÍHO PRÁVA
Kromě výše uvedené změny r. 1873 prodělalo volební právo další vývoj. V roce 1882 proběhla tzv. Taafeho reforma, která pro volby do Říšské rady (Poslanecké sněmovny) snížila census z 10 zl. na 5 zl.
Další reformou byla tzv. Badeniho reforma (1896) – zřídila pátou volební kurii, pro kterou nevyžadovala žádný majetkový census. K volebním urnám (či do čeho se to tenkrát házelo) se tak dostali i dělníci. Současně byl snížen majetkový census pro druhou a čtvrtou kurii, a to na 4 zl.
Všeobecné a rovné hlasovací právo bylo zavedeno roku 1907. Současně bylo celé území Předlitavska rozděleno na volební obvody (vyjma Haliče) a v nich volen jeden poslanec. Poslanecká sněmovna měla v té době 516 poslanců (z toho 107 české národnosti). Aktivní volební právo měli tedy muži od 24 let, pasivní od 30 let.
VOLBY DO SAMOSPRÁVY