ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ZEMSKÁ SAMOSPRÁVA
Zemská správa zcela nečekaně představovala vrchol možné samosprávy. De facto se však vinou Bachova absolutismu samosprávná činnost sněmů projevila až po jeho pádu. V padesátých letech 19. stol. byly totiž sněmy nadány obstaráváním běžných záležitostí.
Součástí Schmerlingovy ústavy byly jednotlivá zemská zřízení a volební řády, v sedmnácti předlitavských zemích se tedy konstituovaly nové sněmy.
Poslanci zemského sněmu byli od r. 1861 voleni (viz otázka 27), v jeho čele stál zemský maršálek (na Moravě a ve Slezsku zemský hejtman). Výkonným orgánem byl zemský výbor. Činnost sněmu lze rozlišit na zákonodárnou a správní. V otázce zákonodárné mu bylo zemským sněmům vyhrazeno vše, co nebylo vyhrazeno říšské radě.
Český zemský sněm se na počátku 20. století potýkal s německými obstrukcemi, zemský maršálek rezignoval. Panovník proto vydal tzv. Anenské patenty, kterými sněm rozpustil a vytvořil místo něj zemskou správní komisi, která mu byla přímo podřízena.
CHARAKTERISTICKÉ RYSY VÝVOJE PRÁVA V ČECHÁCH V LETECH 1848 – 1918
pozn.: asi sem lze zamíchat úplně, ale opravdu úplně všechno. Kromě počasí v Ugandě a znojemských okurek…
Stejně jako všechny oblast běžného života, pád feudálního zřízení nalezl svůj odraz i v právu. Krátce po revoluci se tak lze setkat s novelizacemi klíčových předpisů (např. zrušení ustanovení týkajících se feudalismu v ABGB, nový trestní zákon z r. 1852).
V období Bachova neoabsolutismu lze nalézt dvě vývojové roviny práva. Na jedné straně docházelo k přijímání represivních opatření, která měla utužit již tak centralizovaný režim (např. Prügelpatent z r. 1854 či vojenský trestní zákon z r. 1855). Na druhé straně však zejména v ekonomické oblasti (v důsledku hospodářské soutěže s Pruskem) tento režim vystupoval velmi liberálně – viz horní řád z r. 1854, ale hlavně živnostenský zákon z r. 1859. Právě v tomto období lze shledat počátky moderního právního řádu.
Podobu českého práva ovlivnila prosincová ústava. České politické kruhy v ní viděly prostor k obdobnému „česko-rakouskému“ vyrovnání, což se odrazilo v České deklaraci (1868), později ve fundamentálních článcích.
Po obnovení konstitucionalismu taktéž dochází k několika významným kodifikacím – přijat je Všeobecný obchodní zákoník (1863), nový trestní řád (1873) či občanský soudní řád (1895).
ČESKÉ POLITICKÉ STRANY VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ A JEJICH PROGRAMY
Vůdčí silou českého politického hnutí v r. 1848 se stal Svatováclavský výbor, jehož členy byli namátkou F. L. Rieger, František Palacký či Karel Sabina (v Cimrmanově Českém nebi označen jako „zrádce národa“). Ten bděl nad první pražskou peticí, která shrnovala požadavky tehdejší české politické reprezentace.