Metodický list - Mikroskopické pozorování cévních svazků ve stonku

METODICKÝ LIST

Téma hodiny semináře: Mikroskopické pozorování cévních svazků ve stonku

Vypracoval: Daniel Sikora (UČO: 430115)

Pro třídu: 7. ročník

Zařazení do výuky dle RVP

Vzdělávací oblast – Člověk a příroda

Vzdělávací obor – Přírodopis

Tematické celky – Biologie rostlin, Praktické poznávání přírody

Výchovně vzdělávací cíle:

1. Žák zhotoví nativní preparát příčného řezu stonku.

2. Žák mikroskopuje preparát, uvede zvětšení pozorovaného objektu.

3. Žák zakreslí a popíše pozorovaný objekt (přírodninu).

4. Žák určí typ, relativní množství (menší nebo větší), velikost a uspořádání cévních svazků ve stonku

ve srovnání jednoděložné a dvouděložné rostliny.

Rozvíjené kompetence a dovednosti:

kompetence k učení – žák operuje s obecně užívanými termíny, získané výsledky porovná

kompetence k řešení problémů – žák rozvíjí schopnosti k řešení zadaných úkolů

kompetence komunikační – žák v případě nejasností požádá o radu učitele

kompetence pracovní – žák rozvíjí svoji schopnost pracovat s materiálem a pomůckami podle uvedených pokynů

dovednosti intelektuální: aplikace teoretických poznatků do praxe, popis pozorovaného objektu (přírodniny), porovnání zjištěných poznatků

dovednosti senzomotorické: manuální zručnost při výrobě nativního preparátu, práce s mikroskopem, pozorování objektu (přírodniny), zakreslení a zápis zjištěných poznatků

Časová dotace: 60 min.

Pojmy

nové (nově vytvářené): kolaterální (boční) typ cévních svazků

opěrné: stonek, jednoděložná rostlina, dvouděložná rostlina, cévní svazek, dřeň, cévy, dřevo, lýko

rozšiřující: nativní preparát, trvalý preparát

Materiál a pomůcky:

část rostliny poděnky se stonkem, voda, nůžky, Petriho miska, mikroskop, mikroskopická sklíčka (podložní a krycí sklíčko), preparační souprava (žiletka se zalepeným jedním ostřím, pinzeta, kapátko, hadříček, filtrační papírky), trvalý preparát příčného řezu stonku podražce

Organizační podmínky

Laboratorní cvičení je vhodné zrealizovat spíše ke konci školního roku, například v květnu, neboť je potřeba, aby měli žáci osvojené poznatky z učiva botaniky. Laboratorní cvičení je možno zrealizovat ve školní laboratoři, případně i v běžné učebně, pokud jsou k dispozici přenosné mikroskopy.

Teoretický úvod do problematiky

Žáci by měli mít z běžných vyučovacích hodin probráno učivo o stavbě orgánů krytosemenných rostlin, především stonku, případně také srovnání základních znaků jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je probíráno obvykle ve 2. pololetí v 7. ročníku v rámci botanického učiva. Učivo o stonku zahrnuje i jeho vnitřní stavbu na modelu stonku, podélném řezu i příčném řezu, a to jak jednoděložných, tak dvouděložných rostlin, včetně detailu cévních svazků, znalost pojmů dřeň, cévní svazek, dřevo a lýko. Dále je potřeba znát rozlišení jednoděložné a dvouděložné rostliny na základě srovnání uspořádání a velikosti cévních svazků (u jednoděložných rostlin jsou neuspořádané, menší a je jich větší množství, u dvouděložných rostlin uspořádané do kruhu, větší a je jich menší množství), dále umístění a uspořádání cév, dřeva a lýka v cévním svazku, také umístění dřeně, jež tyto cévní svazky obklopuje. Žák by měl podle schématu příčného řezu stonku poznat, zda se jedná o stonek jednoděložné nebo dvouděložné rostliny.