ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ZÁKON Č. 141/1867 O ŘÍŠSKÉM ZASTUPITELSTVU
Říšské zastupitelstvo bylo opět tvořeno dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou a Panskou sněmovnou. Přijetí tohoto zákona posílilo zemské sněmy, jelikož § 11 taxativně vyjmenovával působnost říšského zastupitelstva. I tak však zůstaly v pravomoci zemských sněmů spíše okrajové záležitosti.
Poslanecká sněmovna se skládala z 203 poslanců, kteří byli voleni nepřímo prostřednictvím zemských sněmů (od r. 1873 přímo). České království bylo v poslanecké sněmovně zastoupeno 54 poslanci, markrabství moravské 22.
Panská sněmovna byla vyhrazena jednak příslušníkům některých rodů, jednak byla obsazována virilně, stejně tak však mohl panovník jejím členem někoho jmenovat.
ZÁKON Č. 142/1867 O VŠEOBECNÝCH OBČANSKÝCH PRÁVECH
Katalog základních občanských práv. Zdůrazněna byla zejména rovnost před zákonem, petiční právo, právo shromažďovací a spolčovací (uzákoněno již 15. 11. 1867) či ochrana soukromého vlastnictví. Celkově se skládal z 20 článků.
ZÁKON Č. 143/1867 O ZŘÍZENÍ ŘÍŠSKÉHO SOUDU
Tento nově zřízený soud ve Vídni měl rozhodovat kompetenční spory mezi jednotlivými orgány
ZÁKON Č. 144/1867 O MOCI SOUDCOVSKÉ
Tento zákon garantoval nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení a v zásadě se oddělovalo soudnictví od výkonu státní správy.
ZÁKON Č. 145/1867 O VYKONÁVÁNÍ VLÁDNÍ MOCI
Kromě pro chod státu stěžejních ustanovení o božské podstatě panovníka upravoval jeho postavení vůči ministrům a stanovuje základní pravidla pro výkon státní správy. Vyhlášení říšského zákona vyžadovalo dle čl. 10 kontrasignaci příslušného ministra.
ZÁKON Č. 146/1867 O SPOLEČNÝCH ZÁLEŽITOSTECH VŠECH ZEMÍ HABSBURSKÉ MONARCHIE
Zákon o rakousko-uherském vyrovnání, který stanovoval součinnost obou subjektů monarchie.
ZÁKON Č. 147/1867, KTERÝM SE URČUJE PLATNOST ZÁKONŮ
Jak již název napovídá, stanovoval jednotný okamžik platnosti (?) zákonů, a to sice „…vstupují v platnost dnem vyhlášení říšskou sbírkou zákonů.“ (což je divný, každý zákon uveřejněný ve sbírce je platný, třeba tam byla chyba v překladu a má tam být účinnost, co já vím. Nebo ti pacholci neznali vacatio legis…)
UHERSKÁ ÚSTAVA 1867
Uherská ústava byla tvořena:
a) obyčejovými normami a některými zákonnými články z doby před rokem 1848; b) některými zákonnými články z roku 1848 – "Bratislavská marcová ústava" (postavení vlády, parlamentu a úprava občanských práv); c) zákonné články z let 1867 a 1868 (rakousko-uherské vyrovnání, atp.).
Parlamentem byl dvoukomorový Uherský sněm. Horní komora byla tvořena zpravidla šlechtici a duchovenstvem, dolní komoru volili lidé přímo na základě vysokého majetkového censu.
KONSTITUČNÍ VÝVOJ HABSBURSKÉ MONARCHIE V LETECH 1848 – 1918