ČPD - zkouška

Ač se původně jednalo o orgán bez jasně vymezené pravomoci, jeho vliv přirozeným vývojem začal růst. Později byla tajná rada nazývána duší habsburské vlády. Dle rad tajných radů vykonávali Habsburkové vládu, jak v zemích habsburského mocnářství, tak i v německé říši. Soustřeďovala se v ní zejména agenda mezinárodních styků a zahraniční politiky, ale rozsah projednávaných záležitostí býval často mnohem širší, projednávaly se zde dokonce i osobní a rodinné záležitosti panovníka, nebo zde byla přezkoumávána usnesení dvorské vojenské kanceláře a dvorské komory. Fakticky byla nadřízena i nejvyšším českým úřadům, protože než král o českých návrzích rozhodl, byly nejprve projednány v tajné radě.

Tajná rada byla zrušena za Marie Terezie – nejprve v roce 1749 vzniklo Directorium in publicis et cameralibus, to bylo později take zrušeno a nahrazeno tzv. státní radou (1760). Ta měla funkci poradního orgánu jen pro vnitřní věci českých a rakouských zemí. V některých případech také podávala dobrozdání (např. o vojenských záležitostech).

DVORSKÁ KOMORA

Dvorská komora byla panovníkovým orgánem pro správu financí. Vedla záznamy o panovníkových příjmech a výdajích. V jejím čele stáli šacmistr a čtyři radové.

DVORSKÁ VOJENSKÁ RADA

Dvorská rada vojenská byla na rozdíl od tajné rady a dvorní komory zřízena až v listopadu roku 1556 Náležela jí péče o vojenské sbory a válečné prostředky, jež se v rukou Habsburků soustřeďovaly. Zejména měla na starosti společnou obranu všech habsburských států proti Turkům. Měla na starost verbování a zásobování vojska, výzbroj, udržování pevností atd. O vydáních přesahujících 150 zlatých se musela dohodnout s dvorskou komorou a k urychlení jednání byl do vojenské rady pravidelně vysílán jeden rada komorní.Za vlády Marie Terezie došlo k rozdělení na tři departmenty – militare publico-politicum (vojenská správa), militare iudiciale (vojenské soudnictví) a militare oeconomicum (ekonomická správa).

Zvláště v dobách vlády osvícenských panovníku došlo k rozsáhlým správním reformám. Organizaci jednotlivých úřadů silně pozměnila tzv. Haugwitzova reforma z roku 1749.

Správa se měla centralizovat, zbavit vlivu stavovských korporací a zkvalitnit dosazením odborně vzdělaných úředníků.

ORGÁNY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ

V počáteční fázi absolutismu Habsburkové respektovali stále ještě velmi živou skutečnost, že monarchie vznikla jako personální unie tří dříve samostatných součástí. Centralizační snahy se tedy prozatím omezily na podřízení dosavadních úřadů přímo panovníkovi, nikoli stavům, jak tomu bývalo dříve. O tom svědčí i fakt, že generální sněm českých zemí, v době předbělohorské reprezentativní stavovský úřad, se přestal svolávat úplně.

Česká dvorská kancelář byla nejvýznamnějším úřadem pro správu zemí Koruny české. Jeho agendou byly činnosti spojené s dnešními ministerstvy vnitra, spravedlnosti a nejvyššího soudu. Její postavení v rámci monarchie by se dalo charakterizovat jako „ministerstvo pro správu zemí Koruny české.“ na cestě do českých zemí přes ni přecházely záležitosti patřící do kompetence jednotlivých zemí, ale i záležitosti z centralizovaných oblastí financí a vojenství (tedy agenda dvorské komory a dvorské vojenské rady).