ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V českých zemích vlastnila církev až třetinu veškeré půdy, její majetek se dále zvyšoval např. prodejem odpustků. V kombinaci s politickou krizí v době vlády Václava IV. představovaly tyto faktory živnou půdu pro vypuknutí husitského hnutí.
Rozhodujícími složkami husitské moci byla města následována rytířstvem. Dosavadní správa Koruny české byla z velké části rozbita, dobová terminologie situaci označovala tak, že „práva nejdou.“
Koruna česká – označovaná taktéž Koruna země české (Corona regni Bohemiae) je název užívaný pro země pod svrchovaností českého krále. Začíná se objevovat v době panování Lucemburků.
V právní rovině se jako nejvyšší imperativ prosadil tzv. Boží zákon – odvozený přímo z Bible a nadřazený církevnímu i světskému právu. Organizaci husitských polních vojsk řešil Žižkův vojenský řád z roku 1423.
Na zemském sněmu v Čáslavi roku 1421 byly přijaty Čtyři artikuly pražské – fundamentální články husitského hnutí:
o svobodné hlásání slova božího o přijímání pod obojí způsobou o zákaz světského panování církve o trestání hříchů ve všech stavech
Po vleklých jednáních byla na sněmu v Basileji přijata kompaktáta – uznání nejzákladnějších husitských požadavků. Po porážce radikálního křídla husitů v bitvě u Lipan a přijetí kompaktát jako zemského zákona husitské hnutí skončilo.
OBDOBÍ STAVOVSKÉ MONARCHIE
Vliv moci stavů, jehož počátky spatřujeme nejpozději za lucemburských panovníků, vzrostl díky interregnu za husitských válek. Vrchol stavovské moci nastává v době panování Jagellonců (1471 – 1526). S nástupem Habsburků s ním spojených snah o centralizaci a rekatolizaci došlo k rozbrojům, které vyvrcholily druhým stavovským povstáním v letech 1618-1620 (první 1546-1547), kterým éra stavovské monarchie zanikla.
V první etapě došlo ke znovuupevnění feudalismu – šlechta ve spolupráci s městy usiluje o obnovení státního aparátu narušeného husitským hnutím. Rozhodujícím orgánem státu se staly sněmy (zemské sněmy byly doplněny sněmy generálními). Upevnění moci stavů pak představovalo Vladislavské zřízení zemské z roku 1500.
Po nástupu Habsburků na český trůn r. 1526 došlo k pozvolnému oslabování moci stavů na úkor panovníka. Vztahy mezi habsburským panovníkem a stavy se vyhrotily během šmalkadské války, kdy vypuklo první české stavovské povstání, které bylo záhy potlačeno a znamenalo oslabení moci stavů, zejména královských měst.
Tvrdá absolutistická a rekatolizační politika Matyáše, nástupce Rudolfa II., logicky vedla k otevřenému střetu s protestantskými stavy, což vyústilo v druhé stavovské povstání, které bylo 8. 11. 1620 v bitvě na Bílé hoře potlačeno.
OBDOBÍ HABSBURSKÉHO ABSOLUTISMU (1620-1848)
pozn.: vzhledem k tomu, že se tímto obdobím zaobírají některé další otázky, domnívám se, že je možno informace čerpat odtamtud