Interpretace, Právní odpovědnost, Zákonnost a záruky zákonnosti

Subjekt-objektové schéma

• Prvky: poznávající, vykládající subjekt a poznávaný, vykládaný objekt

• Objekt je nositelem informací a je na subjektu, jestli je dokáže svými výkladovými schopnostmi z objektu získat -> subjekt přináší subjektivní prvky (zkušenosti atd.

• Reference – logická operace, přiřazení jednoho znaku se druhému

• Subjekt (interpret) -> objekt (vyjádřen znaky, nejazyková skutečnost) -> výkladový závěr (úsudek)

Právní hermeneutika

• Právní hermeneutika se zabývá právní interpretací a právním porozuměním

• Vývoj od dob antiky jako pomocná disciplína právní vědy

• Právní metodologie, teorie právní interpretace, teorie právní argumentace

• Zkoumají právní interpretace

  • V obecném kontextu ostatních disciplín

• Hermeneutický kruh (předporozumění a porozumění)

  • Vztah znaku k jeho kontextu

  • Porozumění i výklad vznikají v nekonečném koloběhu (sem a tam) přibližování a oddalování vědomí interpreta od objektu interpretace (hollander – neustálý řetězec korelací)

  • Cesta od interpretační hypotézy k výkladovému závěru

  • V základním rozměru znamená metodu zohledňování tzv. významového celku při výkladu jeho jednotlivých částí

    • PP je považován za významový celek

    • Skutkový stav je určitý významový celek

Druhy interpretace práva

• Podle toho, kdo podává výklad

• Podle způsobu a metody výkladu

• Podle rozsahu výkladu ve vztahu k textu normativního právního aktu

Typologie výkladu dle subjektu výkladu

Nezávazný výklad práva

• Soukromý -> laická interpretace, právo je pro nás, stále bychom měli interpretovat, pro svoji vlastní laickou potřebu

• Doktrinální, vědecký výklad-> komentáře, články, učebnice, nejde o formálně závazný výklad – není právně závazný, ALE např. prof. Eliáš (lidé považovaní za špičku v určitém oboru) - extrémně závazná = přesvědčovací schopnost

Závazný výklad práva

• Autentický -> ten, kdo vydal normu, ji i vykládá (př. Parlament, navíc kompetenční normy, která zákonodárce zmocňuje normu vykládat -> pak autentická; v našem právním systémy neexistuje) – „ten zákon jsme vydali proto, aby …“ -> Autentický výklad podávaný mimo příslušnou platnou právní úpravu není právně závazný; definiční PN

• Legální -> orgán, který má ex lege právo s určitým stupněm závaznosti vykládat právo a není to normotvůrce -> u nás opět není, v historii známé: př. Ústavní soud za federace u nás; v EU poskytuje legální výklad Soudní dvůr evropské unie

• Oficiální = služební -> má interní charakter; podává jej subjekt nadřízený pro své podřízené, děje se tak formou normativních či individuálních interních instrukcí, které jsou pro podřízené orgány a pracovníky závazné. Zavazuje však jen subjekty v rámci právního vztahu nadřízenosti a podřízenosti, nepůsobí vně, Oficiálním výkladem není vázán soud

• Výklad orgánu aplikujícího právo -> soudy a správní orgány, ostatní aplikační orgány, závaznost v řešené věci – podávají aplikační výklad, de lege lata může stanovit odlišný rámec: závaznost pro všechny – rozhodnutí o vině a trestu – ovšem to není normativní (není to závaznost normativní); Relativně závazný – pro jedinečný konkrétní případ – pouze tehdy, když se stává součástí AAP. Bývá obsažen v odůvodnění rozsudku, nebo jiného IPA

  • Tzv. judikatura

    • Ustálená výkladová praxe vnitrostátních soudů při rozhodování o právech a povinnostech osob -> u nás: nejvyšší, vrchní a krajské soudy; Ústavní soud, mezinárodní soudy; nejedná se o precedent, ale přesto plní úlohu důležitého pramene práva

    • Judikát není každé soudní rozhodnutí, musí jít o takové rozhodnutí, které nese názor významný pro podstatu projednané věci

    • Argumentační závaznost, ústavní soud označuje ustálenou judikaturu za tzv. materiální právo