Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Interpretace, Právní odpovědnost, Zákonnost a záruky zákonnosti

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (46.71 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • Důležité jsou okolnosti vylučující protiprávnost jednání - např. nutná obrana, krajní nouze

  • objektivní stránka deliktu

    • Protiprávní jednání je volní lidské jednání tvořené vnitřní (psychickou) a vnější (fyzickou) složkou -> obě složky musí být v xPJ obsaženy (= úmysl a čin); podoba aktivní – konání komisivní/podoba pasivní opomenutí omisivní

    • Škodlivý následek protiprávního jednání= porušení nebo ohrožení právem chráněného zájmu; újma = oslabení nebo zánik objektu právního vztahu v neprospěch subjektu vztahu, škodlivý následek se nerovná újma/škoda (majetková/nemajetková podoba)

    • Příčinná souvislost mezi xPJ a škodlivým následní = kauzální nexus je objektivní vztah mezi protiprávním jednáním jako příčinou a škodlivým následkem jí vyvolaným, bez příčiny by nenastal následek > conditio sine qua non, příčin může být víc a působit můžou v nestejné míře

  • subjektivní stránka deliktu

    • vnitřní, psychický vztah delikventa k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a k jeho následkům = zavinění (hlavní znak emotivní složky)

    • Je vymezena třemi prvky:

      • motiv – dlouhodobá pozitivní/negativní orientace delikventa – polehčující x přitěžující

      • pohnutka – momentální podnět jednání

      • zavinění – je rozhodující, musíme prokázat, zda je a jeho míru. Je to vnitřní psychický vztah delikventa k jednání a následku (pokud je ten vyžadován). U zavinění zkoumáme dvě složky – vědomí a vůli. Delikvent si musí být svého jednání vědom (otázka dokazování). U vůle je to složitější – jaký byl jeho skutečný psychický vztah k jednání a následku (chtěl x nechtěl). Např. ví, že se dopouští deliktu, ale není schopen jednání ovládnout (reflexivní pohyb)

    • Zavinění -> formy a stupně zavinění:

      • Úmysl (dolus) -> rušitel si následek představuje alespoň jako možný

        • úmysl přímý (direktus) – rušitel věděl, že může způsobit škodlivý následek a chtěl jej způsobit

        • úmysl nepřímý (indirektus, eventualis) – rušitel věděl, že může způsobit škodlivý následek a pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn

      • Nedbalost (culpa) -> culpa = vina, provinění

        • nedbalost vědomá (luxuria) – rušitel věděl, že může způsobit škodlivý následek, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že jej nezpůsobí

        • nedbalost nevědomá (negligentia) – rušitel nevěděl, že svým jednáním může způsobit škodlivý následek, ačkoliv to vzhledem k okolnostem a svým poměrům vědět mohl a měl (tyto podmínky musí být splněny zároveň)

        • někdy rozlišována culpa lata (hrubá) a culpa levis (lehká) -> „hrubá nedbalost se rovná zlému úmyslu“

    Subjektivní a objektivní odpovědnost

    Subjektivní odpovědnost
    • Právní odpovědnost předpokládá zaviněné porušení právní povinnosti

    • = odpovědnost za zavinění (v tr. právu výlučný druh právní odpovědnosti)

    Témata, do kterých materiál patří