Otázky

• a) anglické právo

  • silně ovlivněno tradicemi a vlivem složitostí procesního postupu v soudním řízení

  • ne každé rozhodnutí může mít precedentní charakter, precedentně rozhodnout mohou jen soudce vyšších soudů, souhrnně označováni jako Nejvyšší soudní dvůr – je nutné, aby se jednalo o první rozhodnutí v dané věci, které dosud nebylo řešeno žádným jiným pramenem práva

• b) americké právo

  • značné rozdíly mezi federálním právem a právy jednotlivých zemí

  • hlavní jednotící prvek obou systému: právní terminologie a právní normy

• K zemím angloamerického typu právní kultury patří Anglie, Spojené státy americké a státy Britského společenství národů. Pramenem práva jsou právní obyčeje, právní literatura, soudní precedenty (typické, převažující prameny). Tyto formální prameny práva ovlivňují pojetí zákonnosti, techniku realizace práva. Zároveň však i v této oblasti nacházíme právo v podobě zákonů a jiných právních předpisů (typické psané právo). Systém common law není jednotný, v jeho rámci existují rozdíly, např. v USA nejsou pramenem práva právní obyčeje a vychází se z psané Ústavy.

Kontinentální a angloamerický systém - hlavní rozdíly

• rozdíl v pramenech práva (který ovlivňuje další tři rozdíly) - v kontinentálním systému to je právní předpis (zákon), v angloamerickém je nejdůležitější precedent, prosazuje se však mnohost pramenů práva

• rozdíl v postavení soudců z hlediska tvorby práva - v K systému soudci právo nalézají mezi stranami (inter partes) - netvoří ho, Ústavní soudy působí vůči všem (erga omnes) pouze silou přesvědčivosti. V A systému nalézají soudci právo a vyšší soudy mohou právo tvořit (působí erga omnes)

• rozdíl v právních institucích, v právní terminologii a v celkovém chápání práva a v dělení práva na odvětví - K systém je založen na recepci římského práva

• rozdíl v pojetí právního státu, v pojetí zákonnosti - K typ vychází ze zákona => právní stát, A typ prosazuje vládu práva (rule of law)

Systém anglo-americký

• Vyvíjela se také částečně na římskoprávních základech, ale ty byly brzy odmítnuty – angloamerická právní kultura se vyvíjela jako velmi specifické právní prostředí

• Pragmatismus - praktičnost, snaha o řešení jednotlivých sporů a hledání rozumných východisek z konkrétních právních situací

• Nečiní si ambice přijímat objektivní a všeobecně platné závěry, ale rozumně vyřešit konkrétní spory – suma takových jednotlivých řešení tvoří právní řád

• Nemá ambice totální stability, objektivity a právní jistoty

• Ústřední roli hraje soud a jím vytvářená pravidla – precedenty

• Legislativa má argumentační závaznost – výsledek se neodvozuje od absolutní platnosti zákona, ale od právního argumentu

• Britská ústava má obyčejový charakter – prameny jsou útržkovitá legislativa z různých fází historického vývoje a ústavní tradice

• Další časté prameny: právní principy, doktrinální publikace, principy spravedlnosti apod.

• Vysoká flexibilita systému, méně formální charakter

• Nemá důsledné oddělení veřejného a soukromého práva

• Nižší míra právní jistoty, roztříštěnost, nejednotnost práva

• Rule of law – pravidlo omezující roli soudce v oblasti právotvorby i aplikace práva; v Evropě odpovídá koncepci právního státu (Absolutní respekt k objektivnímu právu, Jediná doktrína absolutní závaznosti pramenů práva, Podobné našemu zákazu svévole)