Otázky

Právní norma působící na sociální realitu, vyvolává určité sociální účinky

• zamýšlené (zákonodárcem předvídané)

• nezamýšlené (zákonodárcem nepředvídané)

Nebo:

• pozitivní (žádoucí)

• negativní (nežádoucí)

Kombinací získáváme varianty účinků právní normy – např.:

• zamýšlené pozitivní (v pořádku)

• zamýšlené vedlejší negativní (jsou předvídány, jsou přijímány jako nutné zlo)

• nezamýšlené negativní (odporují cílům právní normy) – snižuje to efektivnost

Efektivnost právní normy jako míru realizace zamýšlených cílů lze vyjádřit jako:

• optimální efektivnost (soulad cílů a výsledků)

• problematická efektivnost (i nezamýšlené negativní vedlejší účinky – př. obcházení)

• nedostatečná efektivnost

Efektivnost lze posuzovat jako obecnou (v rámci všech právní normou upravených vztahů), zvláštní (určitý okruh společenských vztahů) a speciální (konkrétní právní vztah)

Okolnosti, které ovlivňují efektivnost práva, jsou:

• Povaha regulovaných společenských vztahů – míra kontrolovatelnosti

• Kvalita právních norem – jednoznačnost, srozumitelnost, přehlednost…

• Stabilita právního řádu – častá novelizace neprospívá

• Frekvence porušování práva – dezintegrační činitel

• Kvalita činnosti orgánů realizujících právo (primární aplikace – bez ní právní vztah nevznikne – stavební povolení; sekundární aplikace – v případě porušení právní povinnosti)

• Prestiž práva a zákonodárce – autorita, uznání ve společnosti

• Vztah práva a mimoprávních sociálních norem – míra konsonance, souznění

Úroveň právního vědomí – znalost práva ve společnosti