Otázky

 Koncepce absolutní závaznosti dominantních pramenů práva – normativních právních aktů a normativních smluv

 Právo vystavěno okolo právních předpisů – právo ztotožňováno se zákonem

 Často velké kodexy

 Soud má povahu zprostředkovaně legitimovaného orgánu, který právo netvoří, ale pouze aplikuje

 Francie, Finsko: soud slouží jako mechanismus objektivní ochrany státu

 ČR, další státy: soud slouží jako prostředek k řešení konkrétních sporů nebo ochrany subjektů před zásahy státní moci

 Převzetí římského modelu odlišení veřejného a soukromého práva – kopíruje jej i rozdělení soudů

 Vzájemná spolupráce a svázanost evropských států

 Evropská právní kultura je formálnější a rigidnější, má spíše pozitivistické ražení

ANGLOAMERICKÁ PRÁVNÍ KULTURA

 Vyvíjela se také částečně na římskoprávních základech, ale ty byly brzy odmítnuty – angloamerická právní kultura se vyvíjela jako velmi specifické právní prostředí

 Pragmatismus - praktičnost, snaha o řešení jednotlivých sporů a hledání rozumných východisek

z konkrétních právních situací

 Nečiní si ambice přijímat objektivní a všeobecně platné závěry, ale rozumně vyřešit konkrétní spory – suma takových jednotlivých řešení tvoří právní řád

 Nemá ambice totální stability, objektivity a právní jistoty

 Ústřední roli hraje soud a jím vytvářená pravidla – precedenty

 Legislativa má argumentační závaznost – výsledek se neodvozuje od absolutní platnosti zákona, ale od právního argumentu

 Britská ústava má obyčejový charakter – prameny jsou útržkovitá legislativa z různých fází historického

vývoje a ústavní tradice

 Další časté prameny: právní principy, doktrinální publikace, principy spravedlnosti apod.

 Vysoká flexibilita systému, méně formální charakter

 Nemá důsledné oddělení veřejného a soukromého práva

 Nižší míra právní jistoty, roztříštěnost, nejednotnost práva

 Rule of law – pravidlo omezující roli soudce v oblasti právotvorby i aplikace práva; v Evropě odpovídá koncepci právního státu

• Absolutní respekt k objektivnímu právu

• Jediná doktrína absolutní závaznosti pramenů práva

• Podobné našemu zákazu svévole

Severoamerické právo – vyšší míra partikularismu a nejednotnost

• Mnohé otázky si rozhodují soudy jednotlivých států, sjednocené federativní právo představuje Nejvyšší soud USA

• Náleží mu i kontrola ústavnosti (takovou instituci Anglie nemá)

Angloamerické právo se přeneslo i do zemí Commowealth

• Precedenty britských soudů mají poměrně vysokou argumentační závaznost, někdy se prameny práva přejímají i naopak (britské soudy čerpají z rozhodnutí Australských či Kanadských

Hindská právní kultura

• Vnější faktory vývoje hindského práva

  • Aplikuje se na bázi personální – kolizní personalita

  • Často okupována – proto je výrazný vliv islámského a anglického koloniálního práva – během anglické kolnoie tzv. anglohindské právo – nemožnost prosadit některé moderní právní institutu na úkor tradičních právních institutů hindského práva vedlo k mixu – brité dobře právo přizpůsobili, proto nedošlo k právní diskontinuitě po odchodu koloniální správy