Otázky

Právo je normativní systém se zvláštní, státem stanovenou formou, jeho normy mají obecnou závaznost, jsou vynutitelné státem. Ostatní, např. morálka, náboženství, politika, se liší, např. nevynutitelností, různě se přitom překrývají, někdy reguluje určitou část pouze určitý normativní systém

Tvorba práva (pojmové vymezení, principy)

Základní pohledy na tvorbu práva

• Právo patří mezi nejvýznamnější regulativní systémy, jelikož je napojeno na stát a disponuje všeobecnou závazností. Klíčovou otázkou je jeho vznik a problematika tvorby právních norem

  • přirozenoprávní koncepce - právo vzniká přirozeně, mimo společnost a nezávisle na její vůli, je produktem ducha národa. Existence práva je odvozena od Boha, absolutního rozumu, přírody apod., normy jsou nezměnitelné, proto je toto hledisko statické

  • historickoprávní koncepce - opírá se o reálnou skutečnost historického práva. Místo Boha a rozumu dosazují skutečný duch národa, jenž se dá historicky zjistit, nebo jeho právní přesvědčení

  • pozitivistickoprávní náhled - kladou důraz na moc a vládu, pozitivní právo je umělým, lidským výtvorem, je vázáno na postavu normotvůrce

  • „samovolná“, živelná tvorba práva včetně tzv. automatické tvorby - právní precedenty vznikají živelně a jsou pouze uznávány státní mocí.

• Tvorba práva se projevuje především u normativních právních aktů (ústava, zákony a jiné právní předpisy), které tvoří i sankcionuje stát

  • normotvornou činnost je možné chápat jako cílevědomou a na lidské vůli závislou činnost

  • tvorba práva bývá většinou vyvolávána podnětem, který vyvolává potřebu norem (velký požár), jež mohou čelit dané situaci, nebo normami lze usilovat o vyvolání prostředí, které dává možnost dosáhnout určitého cíle (hospodářský či politický cíl)

Principy:

• princip hierarchie právních norem – vnitřní strukturovaný systém, je uspořádán do pyramidy

• nižší právní norma musí být v souladu s vyšší právní normou, s normou vyšší právní síly

• princip svrchovanosti zákona

• právní norma nižší (odvozená) - vydána pouze ke konkretizaci primárního předpisu a na jeho základě

Legislativní proces: - legislativní záměr a jeho realizace

• 1. politik řekne, že je něco potřeba

• 2. nutná fixace této „objednávky“ - věcný záměr

• 3. věcný záměr schválí legislativní rada vlády

• 4. začnou na tom pracovat legislativci (právníci vzdělaní v tom, jak psát pr. předpisy)

• 5. vznik DŮVODOVÉ ZPRÁVY (týká se obecně toho předpisu, podrobněji popisuje/rozepisuje paragrafy)

• 6. to dostane vláda, ta to předá parlamentu (důvodovou zprávu + návrh zákona)

• 7. Návrh zákona se čte třikrát

• 1. čtení

  • subjekt zákonodárné iniciativy (vláda, poslanec…) předkládá dolní komoře návrh zákona, dolní komora se seznamuje s hlavními zásadami návrhu.

  • Pakliže se to zdá být v pořádku, komora vyjádří vůli se tím zabývat (výbory, komise: ústavně právní, rozpočtový výbor, další komise, specializující se na danou problematiku