Otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
nikdo nemůže být postaven nad zákon a nestojí nad ním zejména státní moc
vláda lidu musí být založena na vládě práva
postupně dochází k přibližování těchto koncepcí, rozdíly se postupně stírají
4 modely právního státu:
liberální právní stát
USA
minimální stát garantující lidská práva a minimálně zasahující do svobody jednotlivce
materiální právní stát
zosobňuje určitý hodnotový řád založený na konceptu přirozenoprávních nebo morálních kategoriích
sociální právní stát
garantuje sociální důstojnost, tedy zaurčuje sféru sociálního bezpečí
demokratický právní stát
zahrnují ho sem jen někteří
-
je promítnut do všech předcházejících typů
Základní principy právního státu
nejlépe vystihují, do jaké míry je stát právním
záruky základních práv a svobod – právní stát nejen zakotvuje, ale také garantuje a vytváří mechanismus pro ochranu lidských práv
ústavnost a zákonnost – ústavnost tvoří základ zákonnosti, zákonnost = bezvýhradné respektování práva všemi právními subjekty, zejména státem
právní jistota – možnost předvídat postup státních orgánů i jiných právních subjektů (pokud právní předpis neporuším, nemohu být sankcionován); základní znak právního státu
suverenita lidu – výchozím bodem je člověk a lid, zdůrazňuje neomezitelnost politických práv
dělba a kontrola moci – smyslem je, aby se moci vzájemně kontrolovaly a nedošlo k převážení jedné z nich (Montesqieu)
omezená vláda – státní moc je limitována ústavou a zákony a nemůže ničit osobní svobodu
legitimita státní moci a demokratismus činnosti státních orgánů – legitimita = vnitřní ospravedlnění st. moci a jejího fungování, demokratismus = st. moc postupuje v souladu s demokratickými principy
Právo a ostatní normativní systémy
Právní normativní systém
právo patří k nejvýznamnějším normativním systémům, pokud není vůbec nejvýznamnější
z ostatních společenských pravidel si postupně vybralo ty, jež jsou považovány z nejhodnotnější („Nezabiješ“)
právo se liší tímto:
má státem stanovenou nebo uznanou normu (pramen práva)
opírá se o státní donucení (zákonné prostředky st. orgánů, které používají v případě porušení práva)
-
státní moc zabezpečuje jednotu práva na daném státním území
Neprávní normativní systémy
se svými požadavky mohou být ve větší či menší míře v souladu či rozporu s právem
morálka
v širším slova smyslu pod pojem morálka řadíme mravní ideje, postoje, zvyky, normy ...
je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím chování lidí, lze na ni redukovat snad všechny jiné ostatní společenské normy. Představuje soubor představ o dobru a zlu, ne/spravedlnosti
právo a morálka se prolínají všude tam, kde jde o základní humánní otázky
morálka usměrňuje širší oblast společenských vztahů než právo, i právo má sféru působení, kam morálka přímo nezasahuje, existuje i sféra vzájemného působení práva a morálky
pokud je konflikt mezi právem a morálkou, vítězí obvykle morálka