Otázky

Právní kultura (pojem, typy)

• Pojem právní kultura je široký. Zahrnuje jak úroveň tvorby práva a jeho interpretace (což závisí na tradicích a vyspělosti dané země), znamená však i právní systém se všemi jeho specifiky (způsob tvorby práva a způsob jeho interpretace)

• Právo není samostatným jevem, je spojeno s jinými normativními systémy, tvoří součást národní kultury

• právní kultura může být rozčleněna na:

  • kognitivní (znalost práva)

  • emocionální (pozitivní či negativní vztah k právu)

  • hodnotová (názory, zda hodnoty občanů jsou stejné s hodnotami práva)

• Právní kultura se liší také vývojem: evropsko-kontinentální – pokračovatelem římské právní školy, anglo-americký systém – vycházející z obyčejů a soudcovské tvorby

• Podoba fungování právní regulace odpovídá dosaženému stupni právní kultury dané země

• právní systémy, nebo typy právní kultury odpovídají svému tvůrci, teritoriu, státu

• Rozlišujeme kontinentální či kontinentálně evropský a angloamerický (tzv. common law) typ právní kultury. Vedle těchto velkých systémů se výraznými specifiky vyznačují země islámské právní kultury a oblasti "smíšeného práva" (domorodého (zvykového) s právem některého z velkých systémů).

• Shodné rysy a rozdíly jednotlivých typů právních kultur podrobně zkoumá makrokomparatistika.

• Základním diferenciačním kriteriem umožňujícím začlenit teritoria (země) do velkých právních systémů je podoba pramenů práva

• úrovně srovnávání práva

  • právní kultura (zahrnuje společenský či náboženský kontext, regulativní mechanismy či historický vývoj), právní systém (pouze charakteristické znaky práva – forma a struktura pramenů, metodologie atd.), právní řád (právní řád ČR, SR, Německa atd.)

• Právní kulturu můžeme chápat jako součást lidské kultury obecně – projev míry vyspělosti dané kultury, úroveň tvorby a interpretace práva, nebo jako právní systém samotný

• Je nejvyšší úrovní, na níž rozlišujeme mezi typy práva

• Zahrnuje společenský či náboženský kontext právního vývoje, základní regulativní mechanismy, historii a role jednotlivých společenských institucí

• V současnosti rozlišujeme právní kultury: evropskou (kontinentální), angloamerickou, islámskou, hindskou, africkou a východoasijskou

• Pod úrovní právních kultur rozlišujeme právní systémy – vymezují se charakteristickými znaky – např. konkrétní kompozice právních institucí, forma a struktura pramenů práva apod.

• V evropské právní kultuře rozlišujeme systémy: jihoevropský, francouzský, alpský, severský a východoevropský

• Nejnižší úroveň pro srovnávání představuje právní řád – kritériem je státní jurisdikce

PRÁVNÍ KULTURA KONTINENTÁLNÍ EVROPY

 Důsledné oddělení zákonodárné a soudní moci

 V oblasti právotvorby dominují zastupitelské orgány