Právní normy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
alternativní (nebo, anebo, zejména – k naplnění normy stačí splnění jedné z podmínek) x kumulativní (a, i rovněž – k naplnění normy nutnost naplnění všech podmínek)
obecné x kazuistické
sankce
-
absolutně určené (bude potrestán trestem odnětí v délce 5 let) x relativně určené (bude potrestán trestem odnětí svobody nebo peněžitým trestem) x neurčené
13. Druhy právních norem
Norm s klasickou strukturou:
Dělení:
1.dle logické struktury právní normy
nepodmíněné perfektní
nepodmíněné imperfektní
podmíněné perfektní
podmíněné imperfektní
2.podle způsobu vymezení pravidla chování
Zavazující -> zda normotvůrce výslovně vyjádřil jen povinnost
přikazující (musíš, nesmíš)
zakazující (zakazuje se)
opravňující, permisivní (můžu) -protipól zavazujících; „subjekt je oprávněn“; vyjadřují přípustnost, možnost, dovolenost určitého chování, NE libovůli adresáta -> systémové uspořádání právních předpisů -> vyplívají korespondující povinnosti
dovolení: výslovné, dovolení na základě neupravenosti, implicitní dovolení
doporučující – stanovují doporučení, (nejsou příliš časté, ale můžeme je najít i NOZ, význam např. v Evropském právu)
teleologické
3. podle stupně závaznosti
kogentní (kategorické, enumerativní) – dispozice je naprosto závazná všem adresátům bez vyjímky, není prostor pro vůli adresáta (typické pro oblast veřejného a procesního práva, kde má stát (zákonodárce) větší zájem na jejich dodržování)
kogentní normy stanoví přesným, úplným a konečným způsobem práva a povinnosti
ius kogens
-
dispozitivní – je preferováno, aby adresáti norem v rámci konkrétního právního vztahu si práva a povinnosti upravili sami – způsob smluvního práva, jež má přednost před vlastním pravidlem chování obsaženého v normě pro případ, že by nedošlo k dohodě = podpůrné ustanovení příslušné podpůrné právní normy
dává možnost účastníkům odchýlit se od právní normy
typické pro oblast soukromého práva – umožňuje volnost volního projevu
ius dispozitivum
5. podle použité legislativní techniky
blanketové – (bílé, nevyplněné normy) obsahuje obecný neurčitý odkaz na nějaké normy – nekonkrétně -> zmocnění jiného státního orgánu k vydání podrobnější úpravy – podzákonné
„nestanoví-li jiný předpis jinak“
-
odkazující – konkrétní odkaz na konkrétní normu tzv. legislativní zkratky, určitý odkaz na nějaký paragraf/stanovený předpis
6. podle právní síly
a) absolutně chápané -> kdo má legislativní pravomoc k jejich vydání/dle původnosti norem
nejvyšší – Ú, ÚZ
vyšší – Z, zákonná opatření, normativní smlouvy
nižší – odvozené vyhlášky...
b) relativně chápané -> dle původu – zda působí samostatně nebo jsou odvozeny a jejich existence je závislá na jiném právním aktu
primární (zákonné, právní normativní akty) - není odvozen