Právní normy

• Časové působení PN -> norma platí do budoucnosti, tj. po datu účinnosti, zásada: lex ad praeterita non est trahenda

  • Jiná působení:

    • Zpětná P -> působení před okamžikem účinnosti RETROAKTIVITA

    • ULTRAAKTIVITA = Přežívání starého zákona do doby účinnosti nového -> společenské vztahy založené před účinností nového zákona zůstávají beze změny = zcela výjimečné instituty v právního regulování. Nový předpis to musí výslovně dovolit

      • V oblasti subjektivních práv neplatí zásada silnějšího působení pozdější normy, ale přednost dostává působení dřívější skutečnosti a vztahů – prior tempore, potior iure (dřívější v čase, silnější v právě)

• Legisvakační lhůta – Doba mezi platností a účinností, jejímž smyslem je dát možnost seznámení adresátům s PN a dát možnost vytvořit podmínky pro možnou realizaci PN

  • Dle publikační normy obecná legisvakační lhůta – minimální 15 dní

  • V praxi je poměrně časté zkrácení této lhůty, ačkoli to zákon vymezuje jako výjimečné, dokonce asi 10% splývá platnost s účinností¨

  • Měla by být dostatečně dlouhá v poměru k významu novely právního předpisu a dodržení zásady: Ignorantia legis non excusat, adekvátnost

1. Zánik (zrušení) právních norem

• Doba zániku – derogace (celý předpis – abrogace, nebo jeho části), legislativně technicky Novelizace -> nahrazení novými pravidly

• Cesty: a) výslovně – explicitně slovy „zrušují se…“

b) implicitně mlčky, tak že nový předpis vyloučí působení jiného právního předpisu nebo jeho čísti -> myšlenka nejistoty (je PN součástí právního řádu?) -> nežádoucí postup

• Časová působnost právní normy zaniká z vnitřních či vnějších důvodů.

  • Vnitřním důvodem je uplynutí stanovené doby účinnosti, na kterou byla právní norma vydána. Sama si určuje termín zániku svého časového působení.

  • K vnějším důvodům řadíme výslovné zrušení (derogaci), či zrušení mlčky (tacite). Jde-li o zrušení normativního právního aktu celého, hovoříme o abrogaci.

  • Formální pravidla: různý způsob formulování derogačních klauzulí

    • generální derogační klauzule obecně stanoví zrušení všech právních norem, které odporují dané nové PN

    • taxativní d.kl. obsahuje konečný výčet všech PN, které jsou novou právní úpravou rušeny

    • generální s demonstrativním výčtem – obecné zrušující ustanovení generální klauzule je navíc doplněno příkladným výčtem nejdůležitějších rušených norem

  • Derogační pravidla – materiální pravidla – operují se vztahem obecného a zvláštního, zohledňují čas jako významný faktor. Platí v případě, že zákonodárce explicitně nezvolil jinou právní úpravu.

Mají podobu:

• lex posterior derogat priori (pozdější právní norma ruší dřívější)

• lex posterior specialis derogat legi priori generali (pozdější speciální norma ruší obecnou normu dřívější)

• lex generalis non derogat legi priori speciali (obecná norma neruší dřívější speciální normu)

• lex superior derogat inferiori – vyšší má přednost před nižším