Právní normy

12. Právní normy – pojem, prvky, struktura

Právní norma

• Základní a současně nejdůležitější právní jednotkou a zároveň je základním kamenem nauky teorie práva -> nejmenší relevantní jednotka právního řádu (PN se dále dělí na části, prvky, elementy – nemohou existovat samostatně)

• Norma jako taková znamená vyjádření toho, co se od adresáta právní normy očekává – co mají adresáti dodržovat a jak se mají chovat (chování přípustné/nepřípustné = právní/neprávní)

• Právní norma patří do skupiny společenských norem. Ty mohou být různého druhu – mravní, náboženské, sociální, i právní. Jejich schéma má podobu: je-li x, má být y (existence žádoucího vztahu). Odlišující znaky PN: stát = autor a garant vytváření a následné realizace PN, srozumitelnost

• Definice právní normy může mít různé podoby: (těžké bezpečně stanovit)

  • Právní norma je státem vydávané a jím chráněné obecně závazné pravidlo chování, které zakládá práva a povinnosti účastníkům společenských vztahů = reguluje společenské vztahy. Ve společnosti dochází ke vzniku právních vztahů.

  • Právní norma je obecné pravidlo chování vyjádřené ve zvláštní stanovené nebo uznané ve formě, jehož zachování je vynutitelné právní mocí.

• Právní norma potřebuje ke svému vyjádření určitou formu (PN je nehmotná) a tou je právní předpis (NPA, normativní smlouvy, soudní precedenty apod.) – typická forma systému psaného práva a prostředek komunikace právní normy. Pro vzájemný poměr právního předpisu a právní normy platí relace:

  • jeden právní předpis = jedna právní norma

  • jeden právní předpis obsahuje více právních norem

  • jedna právní norma může být obsažena ve více právních předpisech

nebo právní obyčej (nepsaný formální pramen práva) – ustálené chování lidí

Příčiny existence právních norem

1. boží vůlí zjevené lidské poznání -> teologické učení

2. příroda, lidská přirozenost -> přirozené právo

3. lidský rozum -> racionalismus

4. suverénní lidská moc (národa/státu) -> teorie společenské smlouvy

5. všeobecné přesvědčení – duch národa -> historicko-právní škola

6. všeobecné uznávání práva

7. vůle vládnoucí třídy -> marxismus

8. snaha hovořit o základním faktu práva, bez odkazu na jeho normativní povahu -> právní realismus aj.

Prvky právní normy (subjekt, objekt, obsah) - prvky, vytvářející existenci PN (kdo, co , jak)

• Subjektem:

  • Zapříčiňuje dynamickou stránku PN

  • Ten, kdo s PN nakládá, kdo ji vytváří a kdo ji aplikuje, …

  • může být jak normotvůrce, tak adresát.

    • Normotvůrce jako subjekt PN vytváří, ten, kdo disponuje s Ústavě svěřenou legislativní pravomocí

    • v pozici adresáta je subjektem ten, kterému PN podmíněně nebo nepodmíněně ukládá subjektivní povinnost či dává subjektivní práva; adresát provádí PN do skutečnosti + dodává svým chováním fakticitu – norma skutečně něco reguluje