dějiny - výcuc

1. Raně starověké státy, právo a právní památky

Obecná charakteristika

- starověk 4500 př.n.l. - 6. až 7. století n.l.

- vojenská demokracie – přechod od rodového uspořádání ke státní organizaci

- vznik nejstarších státních útvarů (4. tisíciletí př.n.l.) v oblastech s příznivými podmínkami, tj. v blízkosti velkých řek (Nil, Eufrat, Tigris, Ganga, Indis,..)

- zavlažování = shromažďování a ovládnutí velké masy lidí na zavlažovací práce

- jižní Evropa – vznik státních útvarů až v 1. pol. 1. tisíciletí př.n.l.

- znaky nejstarších států:

- centralizovanost – moc v rukou panovníka

- existence otroctví

- relativně stabilní a ohraničené území

- vznik práva a písma – obyčejové právo nahrazováno legislativou právotvorných orgánů; oddělení právních, morálních a náboženských norem

- vznik organizovaného náboženství – spojování státu a náboženství

- dělení společnosti na nerovné skupiny – majetkové rozdíly

- rozdělení starověkých států:

• raně otrokářské státy – Mezopotámie, Izrael, Egypt, Indie, Čína, Chetitská říše

• klasické otrokářské státy – řecké polis, Řím

Mezopotámie

- osidlování kmeny Sumerů a Akkadů (4. tisíciletí)

- vznik nejstarších městských států – Ur, Uruk

- r. 2350 př.n.l. - Sargon Akkadský sjednocuje Sumer a Akkad

- rozkvět v době babylonské dynastie, vrcholem vláda panovníka Chamurappiho (1792-1750 př.n.l.)

- silná centralizace, stavba zavodňovacích kanálů, hospodářské reformy

- r. 539 – dobytí Babylonie a začlenění k Perské říši

- zemědělství jako hlavní zaměstnání obyvatelstva

- v čele státu stál kníže (ensiové) – pokud byla říše rozsáhlejší, používal titul panovník (lugal)

- správu chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu)

- právní památky:

• reformy Urukaginovy – nejstarší

• kodifikace panovníka Urnammu (konec 3. tisíciletí př.n.l.)

• sbírka zákonů Bilalamy (2. tisíciletí př.n.l.)

• psané zákoníky semitského panovníka Lipit-Ištara (20. stol. př.n.l.)

• Chamurappiho zákoník (přelom 18. a 17. stol. př.n.l.) - 3 části: prolog, zákoník, epilog

- především trestněprávní ustanovení, na principu odvety

Chetitská říše

- vznik kolem roku 1800 př.n.l.

- hlavní město Néšaš, později Chattušaš – spravoval panovník sám, zbytek území rozděleno tzv. malým králům

- v čele státu stál panovník zvaný tabarnaš

- poradní orgán zvaný pankuš částečně omezuje panovníkovu moc

- první spojenecká smlouva (1258 př.n.l.) – uzavřená mezi Egyptem a Chetity po bitvě u Kadeše (1274 př.n.l.)

- právní památky:

• hlavně právo obyčejové, málo písemných památek

• Kanešský řád (15.-14. stol. př.n.l.)

• chetitské zákony (15.-14. stol. př.n.l.)

• instrukce = soubor právních předpisů pro úředníky, ve formě smlouvy

• Chetitské mezinárodní smlouvy