dějiny - výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- r. 380 – křesťanství se stává jediným státním náboženstvím
- r. 754 – darování území papeži
- caesaropapismus – císař v čele světské i duchovní moci
- oslabení státní moci a růst církevního majetku → snaha církve o hegemonii (nadvládu) nad světskými panovníky → boj o teokracii (9.-14. stol.)
- boj o investituru – spor o dosazování vysokých hodnostářů → vyřešen konkordátem wormským (r.1122) → investitura rozdělena na církevní a světskou
- r. 1054 – Velké schizma – rozdělení církve na katolickou a pravoslavnou (ortodoxní)
- r. 1075 – Dictatus papae
- Pax Dei - „boží mír“ → zákaz bojů od středy do neděle, v době adventní a postní
- Gratianův dekret (12. stol.) - sepsání a výklad kanonických norem
- r. 1580 – Corpus iuris canonici
- boj o supremaci – snaha církve a nadvládu nad světskou mocí – teorie dvou mečů (dle církve má mít oba meče církev, která pak jeden propůjčuje světským panovníkům)
7. Podoby lenního systému ve středověké Evropě
- základy lenního systému položeny ve Franské říši v 8.-9. století
- 3 typy léna:
prekarium – udělené do dočasného vlastnictví (možnost odnětí)
beneficium – udělené doživotně nebo jinak časově omezeno
feudum – udělené dědičně
- lenní přímus – povinnost panovníka do roka, 6 týdnů a 3 dnů udělit uprázdněné léno jinému vazalovi → nemohl půdu koncentrovat ve svých rukou a zvyšovat tak svou moc
- princip subfeudace – vazal dá kus svého léna jemu podřízenému vazalovi
- úprava lenního systému v Sachsenspiegel a Libri feudorum
- lenní právo – upravuje lenní vztahy
8. Charakteristické rysy středověkých stavovských států
- ke vzniku oddělených stavů docházelo vzhledem k rostoucí moci šlechty a rozvoji měst
- moc panovníka omezena stavovským shromážděním, v krajním případě šlechta disponovala právem branného odporu (ius resistendi)
- stavy byly tvořeny šlechtou, duchovenstvem a měšťanstvem
Struktura stavovské monarchie
- tradiční dělení na stavy (duchovenstvo, šlechta, měšťanstvo) a závislé obyvatelstvo (poddaní, nevolníci) → každá skupina se řídí vlastním právem (zemské, městské a kanonické právo) = právní partikularismus
a) duchovenstvo
privilegium fori – vyjmutí ze světského soudnictví, podléhalo pouze kanonickému právu a bylo souzeno církevními soudy
privilegium immunitatis – osvobození od placení dávek a poplatků, osvobození od vojenské služby, nevztahovalo se na ně právo odúmrti (majetek církve zůstal navždy církevním)
možnost vykonávat některé státní úřady (např. úřad kancléře), nejvyšší hodnostáři se mohli podílet na volbě krále
b) šlechta
privilegium zastávat státní úřady
účast na volbě krále
iudicium parium – právo být souzen pouze sobě rovným
osvobození od placení daní ze svých dominikálů (panská půda)
právo vést soukromé války
právo branného odporu při porušování udělených privilegií