dějiny - výcuc

13. Zrod moderního státu v 17. až 19. století – zdroje a charakteristika

- vznik přirozenoprávních koncepcí namířených proti absolutistickým formám vládnutí

- přirozenoprávní koncepce = racionální pojetí a chápání staré filosofie, snaha o vytvoření nových a kvalitnějších právních řádů, základem je římské právo a humanistické myšlení

Hugo Grotius

- stát je ryze pozemského původu a vzniká na základě společenské smlouvy

- základem práva je rozum

Thomas Hobbes

- přirozené právo (ius naturale) x zákony přírody

- rozum ke smlouvě – 2 aspekty:

• smlouva o vzájemném sjednocení = pactum unionis

• smlouva o podrobení = pactum subjectionis

- přirozenoprávní koncepce vyžadovala dělbu moci, podíl obyvatelstva na řízení státních záležitostí a osobní svobodu

- vznik konstitucionalismu – úsilí o odstranění absolutismu

• snaha o vymezení základních státních principů do ústav, jež byly schvalovány parlamentem

• nezávislé soudy

- vznik velkých kodifikací – princip rovnosti před zákonem

- přírodou daná a zdravým rozumem poznatelná práva

- proti feudálnímu uspořádání

- např. Code civil (1804) nebo ABGB (1811)

14. Srovnání moderního práva a práva feudálního

moderní právo

- 17.-19. století

- princip rovnosti před zákonem

- přírodou daná a zdravým rozumem poznatelná práva

- proti feudálnímu uspořádání

- např. Code civil (1804) a ABGB (1811)

feudální právo

- 8.-9. století

- lenní systém – Sachsenspiegel, Libri feudorum

- 3 typy léna: prekarium, beneficium, feudum

- lenní přímus – povinnost panovníka udělit uprázdněné léno jinému vazalovi (nemohl půdu koncentrovat ve svých rukou a zvyšovat tak svou moc)

- princip subfeudace – vazal dal kus svého jemu podřízenému vazalovi

15. Revoluce let 1848-1849, vývoj v jednotlivých zemích, celoevropský význam

- národně osvobozenecká hnutí - „jaro národů“

- některé národy toužily po vytvoření vlastního národního státu, jiné usilovaly o větší míru autonomie

- další aspekty revolucí:

• snaha o likvidaci feudálních přežitků

• úsilí o získání politických práv – nespokojenost s politickým uspořádáním

• odpor k vládnoucím dynastiím

- ve většině států se prolínala národní, sociální a ekonomická hlediska

Německo v r. 1848

- napjatá politická situace

- snaha o odstranění policejních metod vládnutí, zakotvení volebního práva a respektování dalších občanských svobod

- ustanoven Vorparlament ve Frankfurtu nad Mohanem, jehož hlavním úkolem bylo přijetí ústavy → překážkou střet maloněmecké a velkoněmecké koncepce sjednocení

- řešením byla velkoněmecká koncepce, ovšem za podmínek, které Rakousko nemohlo přijmout

- koruna nabídnuta pruskému králi, který ji ale odmítl

- po opadnutí revoluční vlny došlo k postupnému odbourávání ústavních vymožeností

- překážky sjednocení: rakouský vliv na německé federace, obava Ruska a Francie z velkého a silného Německa