dějiny - výcuc

- středověké právo nerozlišovalo mezi dospělostí a zletilostí

- ženy měly menší práva než muži

• rodinné právo

- oblasti: rodina, manželství

- úprava manželsko-právních vztahů spadala pod vliv církve, tedy práva kanonického

- církevnímu sňatku předcházely formy koupě či únosu manželky – smluvní strany u koupě: otec ženicha a ženich na straně jedné a otec nevěsty na straně druhé, k vůli nevěsty se nepřihlíželo

- s rozvojem kanonického práva dochází k vytlačování sňatků koupí

- základní instituty manželského práva: zasnoubení a manželství

- překážky v uzavření manželství: již existují manželství či blízké příbuzenství

- rodina mohla disponovat tzv. rodinným nedílem (rodinné majetkové společenství)

• dědické právo

- dědická posloupnost dána pokrevním příbuzenstvím

- ručení za dluhy pouze do výše zděděného majetku

- ještě za života možnost darovat část svého majetku církvi = donationes pro anima

Věcná práva

- základní institut: vlastnictví

- ve středověku původní kolektivní vlastnictví (rodinný nedíl, komposesorát=spoluvlastnictví půdy) nahrazeno individuálním vlastnictvím

- nabytí vlastnictví: originárně (okupací nebo vydržením) či derivativně (kauzou a odevzdáním do vlastnictví nebo uvedením do držby)

- královské regály – výhradní práva k určité činnosti (např. regály horní, mincovní, solní)

Závazková práva

- rozlišujeme závazky vzniklé z deliktu nebo ze smlouvy

21. Trestní právo ve středověku

- značně roztříštěno

- s rozmachem postihování deliktů ex offo a unifikací práva se začínají objevovat první jednotné trestní zákoníky → např. Constitutio criminalis Carolina (1532)

- jednotlivé skupiny obyvatel se řídí partikulárním právem – zemským a městským

- typický kazuistický přístup – popis jednotlivých deliktů bez nějakého zobecnění

- právní předpisy → Ruské pravdy, leges barbarorum

- tresty velmi kruté

- vymáhání práva svépomocí – krevní mstou

- pod vlivem křesťanství byla možnost „vykoupení se“ tzv. wergeldem (finanční náhrada stanovená pro každého člověka, která musela být zaplacena rodině, pokud byl zavražděn anebo kterou naopak musel sám zaplatit dopustil-li se vraždy, 1/3 z částky připadala státu jako tzv. fredus)

- docházelo ke stále častějším fixacím v písemné podobě → např. Velká ordonance (1357)

- rozšíření okruhu deliktů stíhaných ex offo

- vytváření trestních zákoníků

- soudní řízení:

• soudní moc náležela panovníkovi – mohl spory rozhodovat sám nebo se nechat zastupovat svými úředníky

• v období vrcholného středověku začínají vznikat nové soudní orgány, které již nebyly vázány přímo na osobu panovníka → šlechtické a městské soudy

• dochází k zjednodušení a profesionalizaci soudů

• omezování moci šlechty v oblasti soudnictví

• dokazování: výpovědi svědků, zkoumání listin, ordály (iracionální, prostřednictvím tzv. božího soudu – iudicium Dei), právo útrpné (tortura, mučení při výslechu)

• inkvizice – instituce katolické církve pro potlačování hereze, obvinění se v důsledku mučení doznávali i k činům, které nespáchali